Odškodnění bolestného a nemajetkové újmy na zdraví

Odškodnění bolesti

Od roku 2014 se Odškodnění bolestného řídí metodikou nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy. Bolest je každé tělesné či duševní strádání způsobené škodou na zdraví. Odškodnění bolesti se určuje za bolest způsobenou škodou na zdraví, jejím léčením, nebo odstraňováním jejích následků. Smyslem náhrady za bolest je vedle bolestivého stavu odškodnit i učitou míru nepohodlí, stresu či obtíží, které jsou spojené s daným zdravotním stavem pacienta.

Bolestné se hodnotí body, bodové hodnocení se vymezuje v posudku. Pokud není přesně uvedena škoda na zdraví, použije se hodnocení, s níž lze posuzovanou škodu nejspíše srovnávat. Jednotlivým diagnózám jsou přiřazeny bodové hodnoty vyjadřující jejich vzájemné proporce.

Určování bodového hodnocení:

• hodnotí se počtem bodů a počet bodů se sčítá a následně násobí hodnotou jednoho bodu;
• hodnota bodu se mění;
  • pro rok 2014 byla hodnota bodu 251,28 Kč, v roce 2019 hodnota bodu činila 318,85 Kč;
• hodnota bodu je odvozená od jednoho procenta hrubé měsíční mzdy;
• hodnotí se pouze akutní fáze bolesti (pokud je uvedeno rozmezí, přihlédne se k rozsahu a způsobu poškození);
• hodnocení lze provést až v době stabilizace bolesti;
• bolest vzniklá v souvislosti s původně nepředpokládanou operací se hodnotí jako nová bolest;

• zvýšení odškodnění bolestného:
  • náročný způsob léčení – o 50 %
  • mimořádně náročný způsob léčení (dlouhodobá plicní ventilace, kanylace velkých cév, dialýza) – dvojnásobek celkové částky

Lékařský posudek o bolestném zpracovává lékař, který je ošetřujícím lékařem. V případě nemoci z povolání vystavuje posudek zdravotní zařízení oprávněné k posuzování nemocí z povolání. Posudek u bolestného se vydává jakmile je možno zdravotní stav považovat za ustálený. Ztížení společenského uplatní se vydává zpravidla až po jednom roce, kdy došlo ke škodě na zdraví. Posudek je zpracováván na základě úplných písemných informací předaných lékaři, kteří se podíleli na léčení.

V lékařském posudku se vždy uvádí:

• postupy, jak se k závěru dospělo;
• položky příloh, podle kterých bylo hodnocení provedeno;
• odůvodnění případného zvýšení nad limity uvedené v přílohách;
• posudek se opatří podpisem, jmenovkou a datem vyhotovení a doručuje se proti písemnému potvrzení.

Ztížení společenského uplatnění

Jsou to následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelný vliv:

• na uplatnění poškozeného v životě;
• na uspokojování jeho životních a společenských potřeb;
• na výkon dosavadního povolání nebo přípravy na povolání;
• na možnosti uplatnit se v životě rodinné, politickém, kulturním a sportovním.

Hodnocení se vymezuje v lékařském posudku. Pokud není přesně uvedena škoda na zdraví, použije se hodnocení, s níž lze posuzovanou škodu nejspíše srovnávat.

• hodnocení:
  • ztížení společenského uplatnění v jednotlivých sférách, upravováno tzv. kvalifikátory dle závažnosti;
  • hodnotí se závažnost škody na zdraví, její předpokládaný vývoj a průběh léčení;
  • odškodňuje se i ztížení společenského uplatnění, nastalé již v dřívějším ohodnocení, je-li v souvislosti se škodou na zdraví; odečte se ale nové hodnocení od dříve přiznaného;
  • pokud nastane ztížení společenského uplatnění novou škodou na zdraví u osoby se ztížením společenského uplatnění pro jinou škodu na zdraví, hodnotí se pouze následky, které vznikly touto škodou nebo vedly k podstatnému zhoršení.

Odkazy

Podobné články

• bolest
• paliativní péče

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

• VOREL, František, et al. Soudní lékařství. 1. vydání. Praha : Grada, 1999. ISBN 80-7169-728-1.
• ŠTEFAN, Jiří a Jiří HLADÍK, et al. Soudní lékařství a jeho moderní trendy. 1. vydání. Praha : Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3594-8.