Obranné dýchací reflexy

Obranné dýchací reflexy chrání dýchací soustavu před porušením, které může nastat při vdechu toxických či silně dráždivých látek. Slouží především k udržení volných dýchacích cest. Mezi základní obranné reflexy řadíme: Kratschmerův apnoický reflex, kýchání, kašel, apod.

Apnoický reflex[upravit | editovat zdroj]

Apnoický reflex je zástava dechu (apnoe) způsobená podrážděním čichového aparátu silně dráždivou látkou. Mimo to reflexní apnoe brání aspiraci potravy při polykání.

Dostředivá dráha: vlákna n. trigeminus z nosní sliznice popř. vlákna n. olfactorius.
Centrum: dýchací centrum (v mozkovém kmeni).
Odstředivá dráha: vlákna vedoucí k motoneuronům všech dýchacích svalů.

Kýchání[upravit | editovat zdroj]

Kýchání

Kýchání (sternutatio^[1]) vzniká drážděním receptorů nosní sliznice. Udržuje průchodnou dutinu nosní. Větší množství hlenu podráždí receptory a po velkém nádechu se silným výdechem se dutina uvolní.

Dostředivá dráha: stejná jako u apnoického reflexu.
Centrum: dýchací centrum.
Odstředivá dráha: stejná jako u kašlacího reflexu.

Kašel[upravit | editovat zdroj]

Kašel (tussis) napomáhá udržovat volně průchodné dýchací cesty. Vzniká nahromaděním hlenu nebo vdechnutím cizího tělesa, které dráždí receptory v oblasti hrtanu a rozdvojení trachey. Po velkém nádechu s uzavřenou hlasivkovou štěrbinou stoupne tlak v hrudní dutině a po otevření štěrbiny proudí vzduch spolu s cizím tělesem ústní dutinou pryč.

Dostředivá dráha: vagová vlákna v n. laryngeus superior a senzorická vlákna n. trigeminus.
Centrum: dýchací centrum.
Odstředivá dráha:

motorická vlákna vedoucí z dýchacího kmene k míšním motoneuronům, které ovládají mezižeberní svaly;
motorická vlákna n. vagus, ovládající hlasivkovou štěrbinu.

Podrobnější informace naleznete na stránce Kašel.

Další reflexy[upravit | editovat zdroj]

Mezi obranné dýchací reflexy někteří autoři zařazují i škytavku a zívání.

Škytavka[upravit | editovat zdroj]

Zívání

Škytavka (singultus) vzniká křečovitými stahy bránice. Vyvolává se reflexně (drážděním bránice) nebo látkově (přímým drážděním dýchacího centra). Charakteristický zvuk při škytavce vzniká rychlým nasáváním vzduchu do plic, který uzavírá epiglottis.

Zívání[upravit | editovat zdroj]

Zívání (oscitatio^[2]) je běžný reflex charakteristický prodlouženým vdechem otevřenými ústy a následně krátkým výdechem. Není mu přikládána zvláštní fyziologická důležitost, ale je hlavně asociované s únavou, dále ochlazováním mozku nebo empatií^[3].

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroje[upravit | editovat zdroj]

KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. ISBN 978-80-247-3068-4.

TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 3. vydání. Praha : Grada, 1999. ISBN 80-7169-788-5.

MYSLIVEČEK, Jaromír, et al. Základy neurověd. 2. vydání. Praha : Triton, 2009. 390 s. ISBN 978-80-7387-088-1.

Reference[upravit | editovat zdroj]

↑ MEDICAL DICTIONARY,. Sternutatio [online]. [cit. 2018-06-25]. <https://medical-dictionary.thefreedictionary.com/sternutatio>.
↑ WIKIPEDIA,. Oscitatio [online]. [cit. 2018-06-25]. <https://la.wikipedia.org/wiki/Oscitatio>.
↑ GUPTA, Sharat a Shallu MITTAL. Yawning and its physiological significance. Int J Appl Basic Med Res [online]. 2013, vol. 3, no. 1, s. 11-5, dostupné také z <http://www.ijabmr.org/text.asp?2013/3/1/11/112230>. ISSN 2229-516X.

[1] MEDICAL DICTIONARY,. Sternutatio [online]. [cit. 2018-06-25]. <https://medical-dictionary.thefreedictionary.com/sternutatio>.

[2] WIKIPEDIA,. Oscitatio [online]. [cit. 2018-06-25]. <https://la.wikipedia.org/wiki/Oscitatio>.

[3] GUPTA, Sharat a Shallu MITTAL. Yawning and its physiological significance. Int J Appl Basic Med Res [online]. 2013, vol. 3, no. 1, s. 11-5, dostupné také z <http://www.ijabmr.org/text.asp?2013/3/1/11/112230>. ISSN 2229-516X.

[1]

[2]

[3]