Nutriční ekonomika
Definice ekonomiky[upravit | editovat zdroj]
Ekonomika je:
- vědecká disciplína, zkoumající a sledující specifičnost vývoje hospodářské činnosti v určitém ohraničeném úseku nebo odvětví;
- souhrn lidské činnosti a vztahů postihující dynamický společenský organismus;
- soubor výrobních vztahů daného společenského zřízení (marxismus).
Nutriční ekonomika[upravit | editovat zdroj]
Nutriční ekonomika je založená na spojení ekonomiky a vědy o výživě. Tedy jde o spojení společenských (ekonomických) a biologických disciplin. Řeší se následující problémy:
- Jak nejlépe a nejlevněji zajistit výživové potřeby. Z hlediska spotřebitele rozhoduje cena potravin, z fyziologických hledisek jejich nutriční obsah. V systému plánovaného hospodářství při nedostatku průmyslového zboží na trhu a omezení služeb dokonce nutriční ekonomika řešila možnost nejdražšího systému spotřeby potravin jako prostředku pro eliminaci příjmů obyvatelstva.
- Nástroje na hodnocení spotřeby potravin, stanovení výživových potřeb.
- Korekci výživových doporučení s ohledem na biologické možnosti (např. vztah mezi obsahem bílkovin ve stravě a mikronutrienty).
- Možnosti zásahů státu do zabezpečení výživy obyvatelstva (potravinová a výživová politika včetně potravinové legislativy a různé potravinové programy).
- Ekonomiku výroby potravin a optimalizace nákladů z pohledu výživy (výživová politika): náklady versus tržby a zisk.
Pro pochopení funkce ekonomiky při podnikatelských záměrech, tedy i při výrobě nebo distribuci potravin, je uveden příklad vyhodnocení nákladů a výnosů.
Položky náklady[upravit | editovat zdroj]
Přímé náklady[upravit | editovat zdroj]
- Cena surovin, jejich množství a kvalita;
- vedlejší a pomocné suroviny;
- investice do výrobních zařízení (stroje a budovy);
- náklady na provozní energie, vodu, likvidace odpadů;
- platy výrobních zaměstnanců.
Nepřímé náklady[upravit | editovat zdroj]
- Režie (platy režijních (nevýrobních) pracovníků, jako jsou vrátný, ředitel, účetní apod., dále doprava, údržba aj.).
Náklady můžeme ještě rozdělit na fixní, tedy ty, které musíme vynaložit, i když nevyrobíme nic (to jsou investice, režie, základní platy stálých zaměstnanců) a variabilní, ty které souvisejí přímo s výrobní či obchodní činnosti (náklady na suroviny, vodu a energií spojené s výrobou, platy zaměstnanců sezónních a najatých jen k výrobní činnosti apod.).
Zjednodušený modelový příklad[upravit | editovat zdroj]
Zjednodušený modelový příklad záměru podnikat – kalkulace provozu cukrárny:
- 25 dní měsíčně v provozu;
- varianta A – 200 zákazníků denně;
- varianta B –1000 zákazníků denně;
- průměrná útrata (tržba) na jednoho zákazníka 30 Kč.
| Zjednodušený modelový příklad | |||
|---|---|---|---|
| Varianta A | Varianta B | ||
| Denní tržby | 6 000 | 30 000 | |
| Provozní náklady 80 % tržeb (suroviny, energie) | 4 800 | 24 000 | |
| Denní tržby (redukované) po odečtení provozních nákladů | 1 200 | 6 000 | |
| Měsíční redukované tržby | 30 000 | 150 000 | |
| Fixní náklady | |||
| Měsíční nájem | 10 000 | 10 000 | |
| Mzdy | (2 síly) vč. pojištění | 32 000 | 32 000 |
| další síly (velký provoz) | 32 000 | ||
| Výnos – ztráta | - 12 000 | + 76 000 | |
Systém hodnocení záměru[upravit | editovat zdroj]
SWOT analýza:
- Silné stránky (Strong).
- Slabé stránky (Weak).
- Možnosti (Oportunity).
- Rizika, hrozby (Threat).
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- PERLÍN, Ctibor. Nutriční ekonomika [online]. [cit. 2012-03-09]. <https://el.lf1.cuni.cz/p69666935/>.
