Ménièrova choroba
(přesměrováno z Morbus Meniér)
| Ménièrova nemoc | |
| Ménière's disease | |
| morbus Ménière | |
 Příčný průřez kochleou: scala media je vyplněna endolymfou, scala vestibuli a scala tympani jsou vyplněny perilymfou | |
| Klasifikace a odkazy | |
|---|---|
| MKN | H81.0 |
| MeSH ID | D008575 |
| OMIM | 156000 |
| MedlinePlus | 000702 |
| Medscape | 1159069 |
Ménièrova choroba je onemocnění vnitřního ucha vznikající na podkladě dysfunkce endolymfatického saku. Ženy i muži jsou postiženi stejně často. Onemocnění se vyskytuje především u pacientů ve věku 30–60 let.
Patogeneze[upravit | editovat zdroj]
Saccus endolymfaticus zajišťuje resorbci endolymfy. Jeho dysfunkce má za následek hromadění endolymfy a rozpínání labyrintu, což vede k jeho ruptuře. Endolymfa je bohatá na draslík, a proto difunduje do perilymfatické tekutiny na draslík chudé. To vede k depolarizaci neuronu n. vestibulocochlearis.
Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]
Mezi hlavní příznaky Ménièrovy choroby patří:
- Paroxyzmální
vertigo – jde o záchvaty rotačního vertiga, často jim předchází aura. - Tinnitus – typicky jednostranný.
- Hypakuze – typicky jednostranná percepční.
Dále jsou časté pocity tlaku v uchu, nauzea a zvracení.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Diagnózu Ménièrovy choroby lze stanovit na základě:
- anamnézy (dva a více proběhlých záchvatů vertiga);
- audiometrie (prokazujeme posun sluchového prahu o více jak 10 dB při dvou různých frekvencích);
- vyloučení jiných patologických stavů, které by mohly vést k podobné klinické manifestaci (mezi indikované metody může patřit např. CT, MRI, lumbální punkce, angiografie…).
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Kauzální léčba Ménièrovy choroby není známa. Využívají se:
- speciální dietní opatření – omezení soli, omezit příjem kofeinu, alkoholu;
- diuretika;
- betahistin.
V případě neúspěchu konzervativní terapie lze zasáhnout chirurgicky (na saccus endolymphaticus).
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://jirben2.chytrak.cz/materialy/orl_jb.doc>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.
- MLČOCH, Zbyněk. Menierova nemoc, Menierův syndrom – příznaky, projevy, léčba, diagnostika, vyšetření [online]. ©c2003-2010. [cit. 2017-10-12]. <http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/medicina/nemoci-lecba/menierova-nemoc-menieruv-syndrom-priznaky-projevy-lecba-diagnostika-vysetreni>.
- Vertigo Academy. Endolymfatický hydrops : Ménièrova choroba a Ménièrův syndrom [online]. [cit. 2010-05-20]. <http://www.vertigoacademy.cz/zavrat/priciny>.
