Montrealský kognitivní test

Z WikiSkript

MoCA test

Montrealský kognitivní test (Montreal Cognitive Assessment - MoCA, také Nasreddinův test) vyvinul v roce 1996 kanadský specialista na kognitivní poruchy a Alzheimerovu chorobu Dr. Ziad Nasreddine, a následně jej v roce 2005 publikoval (Nasreddineet al., 2005)[1]. Do českého prostředí ho uvedl v roce 2006 J. Reban.[2] V současnosti existuje již sedmá verze původního testu, který lze volně získat v 55 různých jazycích. Tento test patří spolu s dalšími, jako jsou např. MMSE (”Minimental State Examination”), Addenbrookský kognitivní test či „7minutový“ test, mezi kognitivní screeningové testy, které slouží k diagnostice demence. V současné době je MoCA test stále používán spíše jako doplněk testu MMSE.

Užití[upravit | editovat zdroj]

MoCA má poměrně široké využití, jelikož vyhodnocuje více kognitivních domén, a tak může být užitečný při detekci různých neurologických onemocnění. Používá se především při detekci rané fáze Alzheimerovy demence a mírné kognitivní poruchy, ale také Parkinsonovy choroby, Huntingtonovy nemoci, vaskulární kognitivní poruchy, mozkové metastázy, primárních mozkových nádorů, roztroušené sklerózy, deprese, schizofrenie aj.

Struktura[upravit | editovat zdroj]

Vykonání testu trvá přibližně deset minut a lze v něm získat maximálně 30 bodů. Posuzují se tyto kognitivní schopnosti: zručnost (spojování číslic), prostorová orientace (kresba krychle), zraková konstrukční zručnost (kresba hodin a vyznačení určitého času), pojmenování zvířete, paměť, pozornost, opakování vět, vybavování slov, abstrakce, pozdější vybavení slov, orientace.

Výsledky[upravit | editovat zdroj]

Osoby s Alzheimerovou chorobou mají nejnižší skóre ve většině schopnostech. U osob s mírnou kognitivní poruchou není narušena pozornost, ale skóre v ostatních položkách je také nízké. U kognitivně zdravých jedinců sledujeme nejvyšší skóre. Při hodnotě MoCA < 26 bodů je senzitivita pro stanovení demence 90 % a specificita 87 %.[3] Ve srovnání s primárním screeningovým kognitivním testem MMSE hodnotí MoCA navíc frontální funkce a detailnější hodnocení shledáváme u paměti a zrakově-prostorové funkce. České normy MoCA u starších dospělých byly publikovány i s převodem mezi testem MoCA a MMSE.[4] K dispozici jsou také údaje ohledně indexu spolehlivé změny použitelné při opakovaném použití testu. [5]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ↑ Nasreddine,Z. S., Phillips, N. A., Bedirian, V., Charbonneau, S., Whitehead, V., Collin,I.,…Chertkow, H. (2005). The Montreal cognitive assessment, MoCA: A brief screening tool for mild cognitive impairment. Journal of the American Geriatric Society,53(4), 695–699. doi:10.1111/j.1532-5415.2005.53221.x
  2. ↑ Reban J. (2006) Montrealský kognitivni test /MoCA/: přínos k diagnostice predemencí. Česká Geriatrická Revue (4):224-229.
  3. ↑ REKTOROVÁ,, Irena. Screeningové škály pro hodnocení demence. Neurologie pro praxi [online]. 2011, roč. 12, vol. 12, s. 39, dostupné také z <http://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2011/92/11.pdf>. ISSN 1803-5280. 
  4. ↑ Kopecek, M., Stepankova, H., Lukavsky, J., Ripova, D., Nikolai, T., & Bezdicek, O. (2017). Montreal Cognitive Assessment (MoCA): Normative Data for Old and Very Old Czech Adults. Applied Neuropsychology: Adult, 24(1), 23-29. On-line first May 4, 2016. doi: 10.1080/23279095.2015.1065261
  5. ↑ Kopecek, M., Bezdicek, O., Sulc, Z., Lukavsky,J., & Stepankova, H. (2016). Montreal Cognitive Assessment and Mini-Mental State Examination Reliable Change Indices in Healthy Older Adults. International Journal of Geriatric Psychiatry, on-line first June 29. doi: 10.1002/gps.4539
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Montrealský_kognitivní_test&oldid=416240“