Metastatické zvápenění v ledvině (preparát)
Histologie[upravit | editovat zdroj]
Příčina[upravit | editovat zdroj]
Zvýšená hladina vápníku v krvi = hyperkalcémie, nejčastěji při zvýšené hladině parathormonu (hyperparathyreóze), při chronickém renálním selhání (sekundární hyperparathyreóza), při poruchách metabolismu vitamínu D, při resorpci kostí při nádorovém postižení (mnohočetný myelom, leukémie, metastázy karcinomu prsu, prostaty) nebo při sarkoidóze.
Patogeneze[upravit | editovat zdroj]
V ledvinách se zvyšuje alkalita krve (zvyšuje se pH), v důsledku čeho se následně snižuje rozpustnost vápenných solí, které se pak snadněji vysrážejí. Ke zvápenatění dochází hlavně v papilách či tubulech – nefrokalcinóza.[1]
Makroskopie[upravit | editovat zdroj]
Depozita vápenných solí mohou být hmatná a viditelná i makroskopicky, pokud dosahují větších rozměrů (spíše však zobrazovacími metodami). Ve vývodném systému mohu být přítomny konkrementy.
Mikroskopie[upravit | editovat zdroj]
Kalcifikace v intersticiu papil, v bazálních membránách a epiteliích duktů – nefrokalcinóza.[1] V základním barvení HE jsou depozita bazofilní, v reakci dle Kossy jsou černá.
Prognóza a komplikace[upravit | editovat zdroj]
Nefrokalcinóza může vést k renální insuficienci. Při insuficienci ledvin může dojít při retenci fosfátů k sekundárnímu hyperparathyreoidismu.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.
- BRYCHTOVÁ, Svetlana a Alice HLOBILKOVÁ. Histopatologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. 112 s. ISBN 978-80-247-1650-3.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Obecná patologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2011. 290 s. s. 58. ISBN 978-80-7262-773-8.