Ménièrova choroba

Z WikiSkript

(přesměrováno z Meniérova nemoc)

Ménièrova nemoc
Ménière's disease
morbus Ménière
Příčný průřez kochleou: scala media je vyplněna endolymfou, scala vestibuli a scala tympani jsou vyplněny perilymfou
Příčný průřez kochleou: scala media je vyplněna endolymfou, scala vestibuli a scala tympani jsou vyplněny perilymfou
Klasifikace a odkazy
MKN H81.0
MeSH ID D008575
OMIM 156000
MedlinePlus 000702
Medscape 1159069

Ménièrova choroba je onemocnění vnitřního ucha vznikající na podkladě dysfunkce endolymfatického saku. Ženy i muži jsou postiženi stejně často. Onemocnění se vyskytuje především u pacientů ve věku 30–60 let.

Patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Saccus endolymfaticus zajišťuje resorbci endolymfy. Jeho dysfunkce má za následek hromadění endolymfy a rozpínání labyrintu, což vede k jeho ruptuře. Endolymfa je bohatá na draslík, a proto difunduje do perilymfatické tekutiny na draslík chudé. To vede k depolarizaci neuronu n. vestibulocochlearis.

Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]

Mezi hlavní příznaky Ménièrovy choroby patří:

  • Paroxyzmální Symptom ikona.svgvertigo – jde o záchvaty rotačního vertiga, často jim předchází aura.
  • Symptom ikona.svgTinnitus – typicky jednostranný.
  • Symptom ikona.svgHypakuze – typicky jednostranná percepční.

Dále jsou časté pocity tlaku v uchu, Symptom ikona.svg nauzea a Symptom ikona.svg zvracení.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Diagnózu Ménièrovy choroby lze stanovit na základě:

  • anamnézy (dva a více proběhlých záchvatů vertiga);
  • audiometrie (prokazujeme posun sluchového prahu o více jak 10 dB při dvou různých frekvencích);
  • vyloučení jiných patologických stavů, které by mohly vést k podobné klinické manifestaci (mezi indikované metody může patřit např. CT, MRI, lumbální punkce, angiografie…).

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Kauzální léčba Ménièrovy choroby není známa. Využívají se:

  • speciální dietní opatření – omezení soli, omezit příjem kofeinu, alkoholu;
  • diuretika;
  • betahistin.

V případě neúspěchu konzervativní terapie lze zasáhnout chirurgicky (na saccus endolymphaticus).


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.