Bolest dolních zad

Bolesti zad se v populaci vyskytují s prevalencí 60–90 %, incidencí 5 %/rok. Jsou 2. nejčastějším důvodem návštěvy lékaře a nejčastější příčinou pracovní neschopnosti u osob mladších 45 let.

Spinální dekomprese u bolesti zad

Anatomie spinálního segmentu

Klinické projevy a diagnostika

• lokální bolest (muskuloskeletální bolest, bolest pseudoradikulární),
• základem je odhalit pacienty, u nichž se bolestí zad manifestuje jiné závažné onemocnění – tzv. „red flags“ – spondylodiscitis, nádor, fraktura obratle
• nemáme-li podezření na jinou příčinu bolesti zad než funkční, postačí nativní RTG (a-p a bočná projekce).

Léčba

• klidový režim, klid na lůžku (2–4 dny max.), aplikace analgetik a analgeticko-myorelaxačních infuzí, změna pohybového stereotypu s edukací a motivací pacienta (chůze s rovnými zády, posilování paravertebrálního svalstva),
• prognóza je dobrá a konzervativní terapie většinou pacientovi uleví,
• při chronickém / recidivujícím charakteru obtíží další diagnosticko-terapeutické postupy – MRI bederní páteře, infiltrace facet lokálním anestetikem, diskografie
• chirurgická terapie bolestí zad (při opakovaném selhání konzerv. th.) – provedení fúze (kostěný srůst) v segmentu, který je považován za zdroj bolesti, je možné nahradit meziobratlovou ploténku umělou (zejména u mladých pacientů).

Odkazy

Související články

• Bolesti zad, kořenové syndromy na dolních končetinách/PGS
• Spondylolýza

Použitá literatura

• SAMEŠ, M, et al. Neurochirurgie. 1. vydání. Praha : Jessenius Maxdorf, 2005. 127 s. ISBN 80-7345-072-0.