Svalové dno pánevní

Z WikiSkript

(přesměrováno z Levator ani)

Pánevní dno je tvořeno vazivově–svalovými strukturami (diaphragma pelvis a diaphragma urogenitale). Upínají se na kostěný podklad malé pánve, čímž uzavírají pánevní východ a zajišťují tak nezbytnou podporu pánevních orgánů.

Obě membrány se stýkají v oblasti centrum perineale, které je klíčovým bodem pro zajištění integrity pánevního dna. Ačkoliv se jedná o struktury s odlišnými funkcemi a inervací, jejich vzájemná kooperace je nezbytná pro správnou funkci svěračů (zajištění kontinence) a umožnění průchodu plodu porodními cestami (extrémní dilatací porodních cest rozvolněním svalů pánevního dna).

Diaphragma pelvis[upravit | editovat zdroj]

Membrána ve tvaru ploché nálevky, která odstupuje od stěn malé pánve a upíná se do hiatus analis, kudy prochází konečník.

Skládá se z m. levator ani a m. coccygeus. Rozpíná se od stěn malé pánvek hiatus analis. Štěrbina, mezi oběma mm. levatori ani tvoří průchod zvaný hiatus urogenitalis, kterým prochází uretra a (u žen spolu s pochvou). Kraniálně jsou svaly pánevní membrány překryty fascií diaphragmatis pelvis superior (pokračování f. pelvis parietalis), kaudálně fascií diaphragmatis pelvis inferior.

Hlavní funkcí diaphragma pelvis je podpora pánevních orgánů. Všechny svaly pánevní membrány inervují přímé větve z plexus sacralis (S3–S4).[1].

M. levator ani[upravit | editovat zdroj]

Párový sval, který tvoří ventrolaterální část diaphragma pelvis. Skládá se z m. pubococcygeus (pars pubica), m. iliococcygeus (pars iliaca) a m. puborectalis.

Svaly pánevního dna
M. pubococcygeus
Tvoří ventrální část pánevního dna. Začíná ve společném začátku na os pubis, (1 cm od symfýzy)[1] a v průběhu se rozdělí na (m. pubovaginalis, m. puboperinealis a m. puboanalis).
Svalové snopce se v průběhu vzájemně kříží, za vzniku smyčky, která tvoří aktivní podporu pánevních orgánů.
Snopce se následně upínají do různých struktur (druhostranný sval, hiatus urogenitalis, lig. anococcygeum, až na kostrč).
M. iliococcygeus
Tvoří laterální část pánevního dna. Začíná jako vazivový pruh na arcus tendineus m. levatoris ani a upíná se na lig. anococcygeum a okraje kostrče.
M. puborectalis
Tvoří dolní hranici pánevního dna. Odstupuje z dorzální plochy os pubis, probíhá mediálně od m. pubococcygeus do oblasti anorektální junkce, kde se upíná do snopců druhostranného svalu. Úpon svalů vytváří manžetu obkružující rektum, která ho tlačí ventrálně a změnou kontrakce reguluje kontinenci stolice (relaxace svalu vede k defekaci). Zároveň ovlivňuje pánevní sklon a určuje tak hodnotu anorektálního úhlu.

M. coccygeus[upravit | editovat zdroj]

Tvoří zadní část pánevního dna. Začíná na spina ischiadica a upíná se do oblasti sacrococcygeálního spojení.

Diaphragma urogenitale[upravit | editovat zdroj]

Vazivová část se rozpíná ve tvaru trojúhelníku, mezi tubera ischiadica a symfýzou. Uzavírá hiatus urogenitalis kterým prochází uretra (u žen i pochva) a v oblasti centrum perinei se spojuje s diaphragma pelvis. Na spodní stranu naléhají topořivá tělesa a žlázy.

Svalová část je u mužů tvořena m. transversus perinei profundus a variabilním m. transversus perinei superficialis. U žen je tvořena svaly m. sphincter urethrovaginalis a m. compressor urethrae.

Povrchové svaly perinea[upravit | editovat zdroj]

Upínají se k zevnímu genitálu a tvoří podklad hráze. Vytvářejí dva útvary, podle kterých je rozdělujeme na svaly urogenitálního a análního trojúhelníku.

Anální trojúhelník tvoří m. sphincter ani externus, vazivová membrána a lig. anococcygeum, které připevňuje anální oblast rekta ke kostrči.

Svaly urogenitálního trojúhelníku
  • m. sphincter urethrae externus;
  • m. ischiocavernosus (u mužů připojen ke crus penis, účastní se erekce a ejakulace, u žen připojen ke crus clitoridis);
  • m. bulbospongiosus (u mužů závěr mikce a ejakulace, u žen kontrakce vestibula pochvy, komprese vestibulárních žláz a erekce klitorisu).
Svaly perinea u muže a ženy


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2002. 470 s. sv. 1. ISBN 80-7169-970-5.
  • HÁJEK, Zdeněk, Evžen ČECH a Karel MARŠÁL, et al. Porodnictví. 3. vydání. Praha : Grada, 2014. 538 s. ISBN 978-80-247-4529-9.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b ČIHÁK, Radomír a Miloš (PROF.MUDR). Anatomie 1. - vydání. Grada Publishing, spol. s.r.o., 2001. 497 s. s. 370. ISBN 9788071699705.