Leukogram
Jedná se o diferenciální obraz krevní. U leukogramu vyšetřujeme krevní obraz bílých krvinek, tzn. procentuální zastoupení typů bílých krvinek (neutrofilní tyčky, neutrofilní segment, eosinofilní leukocyt, bazofilní leukocyt, lymfocyt a monocyt).
Postup[upravit | editovat zdroj]
Krevní nátěr se prohlíží meandrovitě. Postupně se zaznamenávají typy nalezených leukocytů do tabulky o 10 sloupcích. Do jednoho se vždy zaznamená celkově 10 struktur. Poté se posuneme v zorném poli a opět hledáme leukocyty a pokračujeme v zapisování do dalšího sloupce. Celkově se počítá do rovných 100 leukocytů. Z tabulky jsme nakonec schopni vyčíst procentuální zastoupení jednotlivých typů bílých krvinek.
Příklad tabulky leukogramu:
Buňka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 suma (%) Neutrofilní tyčka / / 2 Neutrofilní segment ///// ///// ////// ////// ////// ////// ////// /////// ////// /////// 60 Eosinofilní leukocyt / / 2 Bazofilní leukocyt / 1 Lymfocyt //// /// //// /// // /// //// // /// // 30 Monocyt / / / / / 5 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 100
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
LÜLLMANN-RAUCH, Renate. Histologie. 1. vydání. Grada Publishing a.s., 2012. 556 s. ISBN 9788024737294.
JUNQUEIRA, L., Robert KELLEY a José CARNEIRO. Základy histologie. 7. vydání. H+H, 1997. 502 s. ISBN 9788085787375.