Laloky

Jako laloky označujeme tkáňové segmenty s definovaným cévním zásobením (na rozdíl od transplantátu). Jedná se buď o zachované přirozené zásobení (rotační laloky), nebo mikrovaskulární technikou napojené zásobení v místě užití (volné laloky). Laloky slouží ke krytí defektu měkkých tkání. Při preparaci laloků je nutné předoperační naplánování velikosti, tvaru, tahu a směru cévní stopky.

Místní laloky

[ ✎ upravit vložený článek ]

Místní lalok z čela v plné tloušťce (rekonstrukce nosu)

Jde o laloky stopkované z okolí.

Rozlišujeme:

axiální lalok – výživa anatomicky definovanými cévami
random pattern flap – zásobení kapilárami dermálního + subdermálního plexu; délka:šířka max. 2:1

Základní typy a užití místních laloků:

transpoziční lalok – přemísťovaný do defektu z jeho okolí; rozměry dány velikostí defektu, limitovány úhlem rotace
rhomboidní lalok (Limbergův) – krytí rhomboidních defektů
posuvný lalok – vysunutí na místo defektu, nahromaděnou tkáň při jeho odstupu (tzv. "psí uši") po obou str. klínovitě excidujeme
ostrůvkový lalok – vysouváme do defektu V-Y plastikou, živený pouze z hlubokých cév spodiny
rotační lalok – vytváří se v okolí defektu obloukovitým řezem od jeho okraje v dvojnásobku velikosti defektu, ukončeným nářezem směrem k defektu; ke krytí ∆ i jiných defektů
Z-plastika – symetrická transpozice tkáně do defektu; přesouvané klíny tkáně nadzdviženy pod úhlem 30–60 °

Vzdálené laloky

[ ✎ upravit vložený článek ]

Přímé vzdálené laloky

Přímé vzdálené laloky jsou napojeny do místa určení přímo.

Cross-finger flap – lalok z 1 prstu na prst sousední s defektem bříška, sekundární defekt dárcovského místa kryjeme kožním štěpem;
cross-leg flap;
tubulovaný lalok v podbřišku – krytí defektu zápěstí + ruky.

Nepřímé vzdálené laloky

Nepřímé vzdálené laloky jsou napojeny do místa určení přes přechodné hostitelské místo (obvykle na zápěstí).

Dvoustopkový Filatovův lalok – šikmý pruh kůže s podkožím v hypogastriu, poměr délky k šířce 3:1 → tubulovaný lalok → možno po 3–4 týdnech na kterémkoli z konců odpojit → po našití + přihojení k zápěstí odpojit zbylou stopku → přenést do místa defektu;
axiální lalok tříselný – využíván jako přímý i nepřímý, výživa z a. circumflexa ilium superficialis → poměr může být > 3:1.

Rozdělení dle složení laloku

Fasciokutánní laloky

Místní laloky obsahující hlubokou fascii na DKK v poměru délky k šířce 3:1;
zásobeny fasciálními cévami a perforátory;
bezpečně kryjí např. obnaženou kost nebo šlachy;
sek. defekt kryjeme kožním štěpem.

Svalové a muskulokutánní laloky

Definované cévní zásobení, hodnotíme u nich:

blízkost k defektu;
potřebu, resp. nahraditelnost fce (snažíme se část svalu zachovat pro fci);
dominantní cévní stopku;

defekt v místě odběru většinou kryjeme kožním štěpem;
nejčastěji používáme thorakodorzální lalok, gastroknemiový lalok a lalok m. rectus femoris.

Volné laloky

[ ✎ upravit vložený článek ]

Volné laloky jsou doménou mikrochirurgie.

laloky axiální: kožní, fasciokutánní, muskulární, muskulokutánní
volný přenos laloků: zcela odděleny od dárcovského místa a našity cévní stopkou na cévy v okolí defektu → všity do místa určení
cévní svazek laloku: arterie + 1 / 2 vény

Volně přenesené kožní laloky

ingvinální lalok – aa. et vv. circumflexae ilium superfic.
lalok z dorza nohy – aa. et vv. dors. pedis
skapulární lalok – aa. et vv. circumflexae scapulae
lalok z radiální strany předloktí – aa. et vv. radiales + n. cutaneus antebrachii (zachování senzitivity)

Volně přenesené svalové a svalově-kožní laloky

lalok m. latissimi dorsi + m. serratus anterior – aa. et vv. thoracodorsales
lalok m. recti abdominis – aa. et vv. epigastricae inferiores prof.
lalok m. gracilis – aa. et vv. curcumflexae femoris med.
lalok m. tensor fasciae latae – aa. et vv. circumflexae femoris lat. + n. cutaneus femoris lat.

Volně přenesené vaskularizované kostní štěpy

vaskularizovaná fibula – aa. et vv. peroneae
vaskularizovaný kostní štěp z lopaty kosti kyčelní – aa. et vv. circumflexae ilium prof.

Odkazy

Související články

Použitá literatura

MĚŠŤÁK, Jan, et al. Úvod do plastické chirurgie. 1. vydání. Praha : Univerzita Karlova v Praze - Nakladatelství Karolinum, 2005. 125 s. ISBN 80-246-1150-3.

DUŠKOVÁ, Markéta, et al. Plastická chirurgie : Učební texty pro studenty 3. LF [online] . 1. vydání. Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulty, KLinika plastické chirurgie 3. LF a FNKV, 2010. Dostupné také z <https://www.lf3.cuni.cz/3LF-806.html>. ISBN 978-80-254-8780-8.