Lůžko nemocného a jeho úprava

Nemocniční lůžko disponuje oproti běžné posteli několika výhodami, jak pro pacienta, tak pro zdravotnický personál. Jeho součástí jsou pomůcky zvyšující bezpečnost, jeho výšku je možné upravovat podle výšky pacienta a jeho polohu a tvar lze měnit podle potřeb personálu. Lůžko by mělo být pojízdné, opatřené kolečky s brzdou. Ložní plocha lůžka musí být polohovatelná a zároveň dostatečně pevná. Je nezbytné, aby nemocniční lůžko bylo vždy dobře upravené, čisté, suché s vypnutým ložním prádlem.

Základním vybavením lůžka je molitanová matrace potažená omyvatelnou a nepropustnou vrstvou; polštář, přikrývka a ložní prádlo. Součástí vybavení lůžka může být případně podložka na jedno použití (jako ochrana plátěné podložky, např. u inkontinentních pacientů) či křížová podložka pro snadnější manipulaci s méně pohyblivým pacientem.

Lůžko na standardním oddělení by mělo být přístupné alespoň ze tří stran, tento požadavek je důležitý především při ošetřování méně pohyblivého pacienta. Vzdálenost mezi lůžky musí být nejméně 75 cm z důvodu snížení rizika přenosu nosokomiálních nákaz a snadné manipulace s nemocným. Každé lůžko musí mít také dobré osvětlení.

Základní dělení nemocničních lůžek je na standardní a speciální. Moderní elektrická lůžka jsou polohovatelná, s nastavitelnou výškou od země. Ložní plocha lůžka je rozdělena až na tři segmenty a s výjimkou středního lze snadno měnit jejich elevaci a úhel, který se středním dílem svírají.

Dětská nemocniční lůžka

Na dětských odděleních se rovněž setkáváme se standardními lůžky pro děti příslušného věkového období a speciálními lůžky pro intenzivní péči. Dětská lůžka jsou vždy pojízdná s brzdami a některá jsou i polohovatelná. Podle věku pacienta rozlišujeme novorozenecká lůžka, lůžka pro kojence a batolata, která mají všechny vysoké postranice. Dále známe lůžka pro děti předškolního věku.

Mezi speciální lůžka řadíme inkubátor, který umožňuje péči o nedonošené novorozence a kojence. Inkubátory vzduch ohřívají a zvlhčují a umožňují přesnou regulaci koncentrace kyslíku. K nedonošeným má personál ztížený přístup přes zavírací otvory (dvířka) v podélné straně inkubátoru. Dalším speciálním lůžkem je vyhřívané lůžko, které umožňuje standardní péči i základní ošetření novorozence na porodním sále, nebo stabilizaci teploty u termolabilních novorozenců pomocí tepelného zářiče a výhřevné matrace. Umožňuje rovněž léčbu fototerapeutickou lampu, podávání infuzí i transfuzí a další výkony.

Speciální lůžka

Do kategorie speciálních lůžek pro dospělé spadají speciální lůžka pro ARO a JIP, která mají odklopené postranice, mohou mít možnost vytvářet laterální náklon a umožňují elektronicky ovládat nastavení základních léčebných poloh. Jejich součástí jsou i různé monitorovací stroje.

Dále sem řadíme gynekologické vyšetřovací lůžko a porodnické lůžko, které je vybavené podpěrami a sběrnou nádobou na odpad.

Speciálním lůžkem je i pojízdné omyvatelné lůžko (pojízdná vana, aquarel), které umožňuje umytí nemocného v koupelně. Je omyvatelné a desinfikovatelné.

Nakonec mezi speciální lůžka řadíme i křeslo pro kardiaky, které je polohovatelné a zajišťuje jim ortoptickou polohu.

Pomůcky doplňující lůžko

Pomůcky doplňující lůžko zpříjemňují pacientovi pobyt na lůžku, často slouží ke zlepšení soběstačnosti i bezpečnosti nemocného. Noční stolek je určený pro ukládání osobních věcí pacienta a jeho součástí je i jídelní stolek. Židle bývá obvykle umístěna velmi blízko lůžka. Je vhodná při posazování nemocného, usnadňuje pobyt návštěv u lůžka.

Z nenábytkových pomůcek známe signalizační zařízení, které musí být umístěno tak, aby na něj pacient dosáhl a v případě potřeby mohl přivolat sestru. Ve zdravotnických zařízeních se zpravidla setkáváme se dvěma typy signalizačních zařízení, s jednostranným nebo oboustranným. Jednostranné zařízení umožňuje nemocnému zazvonit na sestru a sestra musí přijít k nemocnému a zeptat se ho, co potřebuje. U oboustranného zařízení má sestra možnost komunikovat s nemocným přímo pomocí mikrofonu. Tlačítko signalizačního zařízení u lůžka někdy bývá umístěno na hrazdičce, kterou pacient používá k usnadnění pohybu na lůžku.

Na vícelůžkových pokojích jsou mezi jednotlivými lůžky natažené zástěny, které mají zajistit jednotlivým pacientům soukromí. Dostatek světla pro orientaci nemocného i personálu dále zajišťuje osvětlovací těleso.

Pomocná zařízení lůžka

Mezi pomocná zařízení lůžka patří pomůcky k usnadnění pohybu, například hrazdička, která je zavěšena nad lůžkem pacienta a to buďto na pevném, nebo otočném nadstavci a kterou pacient používá k posunutí na lůžku, k přitažení do sedu, při nadzvednutí, přesunu apod.

Dále sem řadíme pomůcky k udržení polohy a snižující tlak na jednotlivé části těla, jako nastavitelné panely pod hlavou, antidekubitní matrace nebo podložky. Takové pomůcky pomáhají zamezit vzniku dekubitů.

Nakonec sem patří i pomůcky k zabezpečení nemocného, zejména postranice snižující riziko pádu nemocného. V krajních případech můžeme použít popruhy a ochranné vesty zamezující pohybu. Použití těchto pomůcek musí indukovat lékař a používají se pouze v případech, že by nemocný mohl ohrožovat sebe nebo své okolí.

Dalšími pomocnými zařízeními jsou například držáky na berle či močovou láhev, na ručníky, na sběrný sáček na moč, kompresory, integrované infuzní stojany, ortopedické extenze apod.

Úprava lůžka s nemocným

Lůžko se upravuje po ranní hygieně pacienta, před spánkem nebo dle potřeby během dne, vždy když je to nutné. Lůžko se upravuje otevřeným nebo zavřeným způsobem.

Sestra organizuje tyto činnosti dle předem určeného plánu. V čase, kdy je nutné upravit všechna lůžka dané ošetřovací jednotky (například ráno nebo večer), postupuje směrem od horní části k dolní části, racionalizuje činnosti tak, že upraví jednu stranu a poté přechází na druhou stranu. Úpravu lůžka sestra zahájí a dokončí bez přerušení. Lůžko se upravuje buď bez výměny prádla, nebo s jeho výměnou. Sestra musí posoudit úroveň zručnosti a schopnosti pacienta spolupracovat při výkonu a dbát během celého procesu na jeho intimitu.

S čistým ložním prádlem sestra manipuluje tak, aby čisté povlečení nepřišlo do kontaktu se znečištěným prádlem. Použité prádlo je uloženo ihned do určených plátěných, či igelitových vaků, které jsou například součástí speciálního vozíku. Po manipulaci s prádlem vždy následuje mytí rukou a dezinfekce.

Výměna prostěradla po délce lůžka

Před výměnou prostěradla je pacient seznámen s výkonem a je vyzván k aktivní spolupráci. Je třeba myslet na to, že pacienti jsou obvykle do jisté míry ve spolupráci limitováni svým zdravotním stavem. Při výměně se pracuje rychle, aby byl pacient co nejméně v nestandardní poloze.

Čisté ložní prádlo je obvykle připraveno v blízkosti pacienta. Z lůžka se odstraní pomocná zařízení (nejsou-li součástí lůžka). Odebere se i polštář a pokrývka a odloží se na připravenou židli u lůžka.

Matrace se vysune k hornímu čelu lůžka a pacient se vyzve, aby se pomocí hrazdičky nadzvedl v momentě, kdy se posouvá matrace směrem vzhůru. Pacient se obrátí na bok (sám, nebo za asistence sestry) a na uvolněné straně lůžka se prostěradlo i s podložkou svine po délce k tělu pacienta.

Na volnou část matrace se následně položí čisté prostěradlo a svine se do poloviny, která se má použít na druhé straně lůžka. Upraví se rohy a prostěradlo se zasune pod matraci. Do středu lůžka se položí čistá podložka a upraví se dle zvyklostí jako prostěradlo. Podložka může být přeložena na polovinu.

Za asistence sestry se pacient následně otočí na druhý bok (na čistě povlečenou část lůžka) přes stočenou část prostěradla a podložky. Použité prádlo se následně svine a vloží do koše nebo vaku na špinavé prádlo. Stočené čisté prostěradlo a podložka se rozloží ze středu lůžka, dokonale se vypne na celou matraci a jejich zbývající rohy se upraví a zasunou.

Je-li to potřeba, je převlečen i polštář a pokrývka. Po celém procesu se pacientovi pomůže se zaujmutím správné polohy, která byla převlékáním narušena. Stejně tak je dle pohodlí upraven polštář a přikrývka.

Nakonec se do lůžka vrátí pomocná zařízení, která byla před úpravou vyjmuta a upraví se postranice a poloha horní části lůžka. Před odchodem z pokoje již zbývá jenom dotaz na pacienta, zda se cítí pohodlně a zda si ještě něco přeje.

Výměna prostěradla po šířce lůžka

Výměna prostěradla po šířce se provádí, pokud se pacient nemůže z nějakého důvodu obrátit na bok. Ideální je spolupráce dvou sester.

Pacient se šetrně posune k dolní části lůžka (pomocí volné podložky v lůžku). Použité prostěradlo se svinuje směrem od hlavy k nohám a čisté prostěradlo s připravenou podložkou se rozvinuje stejným směrem. Během toho se pacient jednou rukou zdvihá. Pacientovi se tak nejprve nadzvedne hlava, poté hrudník, pánev a nakonec dolní končetiny.

Nakonec se základ lůžka upraví napnutím prostěradla a podložky a obě plátna se zasunou pod matraci. V případě potřeby je opět převlečen a upraven polštář a přikrývka.

Odkazy

• Portál:Ošetřovatelské dovednosti

Použitá literatura

• JIRKOVSKÝ, Daniel, et al. Ošetřovatelské postupy a intervence: učebnice pro bakalářské a magisterské studium. 1. vydání. Praha : Fakultní nemocnice v Motole, 2012. 411 s. ISBN 978-80-87347-13-3.