Ossa metatarsi
(přesměrováno z Kosti nártní)
Jsou lokalizovány na distální části hřbětu nohy a distální části chodidla. Navazují tedy na kosti zánártní (ossa tarsalia) a dále přecházejí v kosti článků prstů. Nártních kostí je celkem 5, označují se jako 1. až 5. kost nártní (os metatarsale I–V) a dohromady tvoří oblast zvanou nárt (lat. metatarsus).
Stavba nártních kostí[upravit | editovat zdroj]
Každá kost se skládá ze tří částí:
- Basis (baze) = širší proximální úsek kosti,
- na proximální hraně je rovná ploška pro skloubení s danou kostí zánártní,
- po stranách jsou plošky pro skloubení s vedlejšími kostmi nártními (u os metatarsale I nejsou konstantně).
- Corpus (tělo) = střední protáhlý užší úsek kosti,
- tělo os metatarsale I je mohutné,
- těla u ossa metatarsalia II–V se distálně zužují a jsou štíhlá.
- Caput (hlavice) = nasedá distálně na tělo kosti,
- na bočních hranách je vklesnutá,
- distálně má konvexní kloubní plochu.
Mezi jednotlivými kostmi nártu jsou spatia intermetatarsalia, jsou to čtyři prostory, ve kterých se nacházejí mm. interossei pedis.
Některé kosti mají charakteristickou stavbu:
- Os metatarsale I – kratší silná kost, na proximálním konci baze má ledvinovitou kloubní plochu pro os cuneiforme mediale a na plantární straně baze vybíhá v tuberositas ossis metatarsi I.
- Os metatarsale II – nejdelsí z nártních kostí, je vložena mezi všechny tři ossa cuneiformia (na bazi má 3 styčné plošky).
- Os metatarsale V – laterální strana baze vybíhá ve tuberositas ossis metatarsi V (je hmatná).
Osifikace nártních kostí[upravit | editovat zdroj]
Stejně jako metakarpy jsou i metatarzy monoepifýzové kosti. Osifikace tedy probíhá z diafýzy a z jejich jediné epifýzy. U 1. metatarzu je epifýza při bazi (podobně jako u kostí článků prstů). U 2.–5. metatarzu leží epifýza při hlavici kosti. V koncích bez epifýz se mohou objevit jejich náznaky – pseudoepifýzy.
Samotný proces osifikace začíná v diafýzách kolem 9. týdne prenatálního vývoje (v 1. a 5. metatarzu od 10. týdne). V epifýzách se objevují osifikační jádra od 3. roku postnatálně. Diafýzy srůstají s epifýzami mezi 17. až 20. rokem života.
Variace nártních kostí[upravit | editovat zdroj]
Nejčastější je os Vesali (os Vesalianum) = samostatně osifikující tuberositas ossis metatarsi V. Vzniká v důsledku fylogenetického vývoje, protože je to element tarzu, který se k 5. metatarzu připojuje až druhotně.
Os intermetatarsale (Gruberi) = dočasný element z mesenchymu či chrupavky. Objevuje se v embryonálním vývoji mezi bazemi os metatarsale I a II (těsně při ossa cuneiformia).
Kloubní spojení[upravit | editovat zdroj]
- Articulationes tarsometatarsales – mezi tarzy a bazemi metatarzů. Skládá se ze tří kloubů:
- os cuneiforme mediale – baze os metatarsale I,
- os cuneiforme intermedium et laterale – os metatarsale II et III,
- os cuboideum s os metatarsale IV et V.
- zpevněny pomocí tarsometatarsálních vazů (plantaria, dorsalia, interossea).
- Articulationes intermetatarsales – spojují baze jednotlivých metatarzů.
- Articulationes metatarsophalangeae – spojují hlavice metatarsů s jamkami na proximálních článcích prstů,
- zpevněny pomocí metatarsofalangeálních vazů (collateralia, plantaria) a také pomocí ligamentum metatarsale transversum profundum.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ČIHÁK, Radomír. Anatomie I. 2. vydání. Praha : Grada, 2001. 516 s. ISBN 978-80-7169-970-5.