Kooperace imunokompetentních buněk v B imunitní odpovědi

Z WikiSkript

Aktivace B-lymfocytu za pomoci T-lymfocytu

Kooperace buněk v protilátkové odpovědi: k tomu, aby došlo k úspěšné protilátkové odpovědi je nutná spolupráce a souhra nejméně 3 typů buněk: APC (antigen presenting cell), TH (T-helper lymfocyt) a B lymfocytů

  • antigen, který pronikne do organismu je zachycen B-lymfocyty, které mají odpovídající receptor; zároveň je pohlcen a zpracován buňkou prezentující antigen (nejčastěji makrofág a dendritická buňka)
  • fragmenty antigenu spolu s molekulou II.třídy MHC jsou ve vysoce imunogenní formě vystaveny na povrchu APC, v této podobě jsou rozpoznány TH lymfocyty s odpovídajícími receptory. Tato vazba představuje signál k aktivaci TH lymfocytu, ale sama o sobě nestačí.
  • jsou potřebné další – tzv. druhotné signály, které spočívají ve vazbě několika adhezivních molekul mezi APC a TH buňkou – nejdůležitější jsou např. CD28 a LFA1 na TH a jejich ligandy na APC : B7 a ICAM- 1, k TH aktivaci dále přispívají cytokiny produkované APC – zejm. IL-1
  • výsledkem je dělení prekurzorů TH a vzniknou klony aktivovaných TH lymfocytů, tyto aktivované TH lymfocyty pak dodávají potřebné signály B lymfocytu
  • k aktivaci B lymfocytu jsou třeba opět nejméně 2 signály: antigen reagující s mIg (membránový imunoglobulin) na B buňkách a stimulační signály z TH buněk. Samo navázání antigenu na BCR (B cell receptor) má často za následek neodpovídavost B lymfocytu a někdy i jeho odumření; jsou-li přítomny aktivované TH lymfocyty dochází k jejich kontaktu s B lymfocyty prostřednictvím receptoru CD40 na B buňce a ligandu CD40L na TH buňce; TH lymfocyt zároveň produkuje IL-2, IL-4, IL-5 a IL-6. Vlivem těchto signálů začnou B buňky proliferovat
  • během tohoto období podléhají variabilní geny v klonech B buněk zvýšenou měrou mutacím. Na buněčném povrchu se objevují mutantní formy mIg s různou afinitou k antigenu, přežívají pouze B lymfocyty, které váží antigen nejsilněji, ostatní hynou; zároveň dochází k dalšímu přestavění segmentů DNA (přepínání tříd) a lymfocyty dokončí svůj vývoj v plazmatické buňky. Část B buněk se stává paměťovými buňkami
  • primární odpověď na antigen nastupuje pomaleji a vyznačuje se přítomností protilátek třídy IgM
  • opakované setkání s tímtéž antigenem vyvolá sekundární odpověď, která nastupuje již mnohem rychleji, je silnější a přetrvává mnohem delší dobu; jsou přítomné hlavně protilátky typu IgG

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 11. 2. 2010]. <https://www.stefajir.cz/>.
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Kooperace_imunokompetentních_buněk_v_B_imunitní_odpovědi&oldid=415867“