Kodein (farmakologie)

Tento článek pojednává o farmakologii. O adiktologii pojednává článek Kodein (adiktologie).

Kodein je přírodní opiát, vyskytující se v pryskyřici máku setého (Papaver somniferum) a taktéž v sušené makovině, je po morfinu procentuálně nejvíce zastoupeným opiátem. Používá se zejména jako antitusikum a analgetikum a výjimečně proti průjmům. Má také významný potenciál návyku (podle individuálního metabolismu) a bývá zneužíván jako droga.

Fyzikálně-chemické vlastnosti

• Je dobře rozpustný v tucích, což zlepšuje průnik hematoencefalickou bariérou.
• Sumární vzorec C₁₈H₂₁NO₃ ( = methylmorfin).
• Kodein funguje jako prodrug - samotný není účinný, tím se stává až po prvním průchodu játry, kde je metabolizován enzymem CYP2D6 na morfin. Až 7% evropské populace má zvýšený počet kopií zmíněného enzymu, což vede k rychlejší a účinnější přeměně na morfin a další aktivní metabolity. U takových lidí hrozí intoxikace i v běžných dávkách. Naopak zhruba stejné procento populace má aktivitu enzymu nižší až potlačenou a kodein se tak velice špatně mění na morfin, čímž neposkytuje dostatečné účinky a je nutná úprava dávky nebo volna na enzymu CYP2D6 nezávislém opioidu. (podobný problém je i u tramadolu)

Farmakokinetika a farmakodynamika

Strukturní vzorec kodeinu

Analgezii způsobuje především aktivace μ-receptorů (kodein, potažmo morfin jakožto plný agonista opioidních receptů působí také na δ-receptorech a κ-receptorech). Je způsobena blokádou adenylátcyklázy. Aktivace presynaptických opioidních receptorů vede k uzavření kalciových kanálků, čímž blokuje přenos substance P a glutamátu do synaptické štěrbiny. μ-receptory aktivované opiáty způsobí také otevření draslíkových kanálků a způsobí hyperpolarizaci postsynaptické membrány, čímž zablokuje přenos vzruchu.

V těle podléhá kodein bioaktivaci – jeho původní forma je tzv. proléčivo (prodrug) a následně z něj vzniká morfin. Za tento děj je zodpovědný izoenzym cytochromu P450 2D6. Při jeho nedostatku se kodein nemetabolizuje a není vyvolána dostatečná analgézie.

Účinky

Kodein tlumí bolest slabší až střední intenzity a zvyšuje práh pro kašlací reflex. Obvykle je podáván perorálně. Jako analgetikum se používá často v kombinaci s dalšími analgetiky jako je paracetamol, metamizol, ibuprofen apod. (např. léky Korylan (325 mg paracetamolu/30 mg kodeinu), ultracod (500 mg paracetamolu/30 kodeinu) aj. Funguje pouze symptomaticky (potlačuje následky, ale neodstraňuje příčinu bolesti). Kodein není používaný v léčbě chronických bolestí, ale částečně působí na bolesti neuropatické. Kodeinu lze rovněž použít při úporných průjmech, kdy je klinicky významné riziko dehydratace. Při dlouhodobém užívání se však dostavuje komplikace v podobě spastické obstipace (zácpa). Podobné účinky má dihydrokodein. Při předávkování kodeinem je na místě indikace kompetitivního antagonisty na opioidových receptorech − naloxon, případně naltrexon.

Jakožto opiát má kodein klasické opioidní účinky. Velmi záleží na dávce. V medicíně se používá v dávkách 30 až 60 mg v jedné dávce s maximem 240 mg denně. Často působí sedativně, uvolněním histaminu se objevuje zarudnutí a svědění, ve vyšších dávkách se zornice smrští do velikosti špendlíkové hlavičky, jinými slovy se dostaví mióza. Kodein působí často povznesenou náladu ale může se objevit nevolnost a zvracení. Častá je i bolest hlavy a pokles krevního tlaku. Děti jsou na účinky kodeinu citlivější. Doba účinku je kolem 4 hodin. Podle tabulky srovnávací účinnost opioidů odpovídá 100 mg kodeinu asi 10 mg morfinu. Dávkově je prakticky ekvivalentní Pethidinu a Tramadolu.

Odkazy

Související články

• Morfin

• Opiáty

• Poruchy vyvolané užíváním opioidů

Použitá literatura

• MARTÍNKOVÁ, Jiřina. Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů. 1. vydání. Praha : Grada, 2007. s. 40,69,156,161-169,234-253. ISBN 978-80-247-1356-4.

• RAHN, Ewald a Mahnkopf ANGELA. Psychiatrie : Učebnice pro studium a praxi. 1. vydání. Praha : Grada - Publishing, 2000. s. 283-284. ISBN 80-7169-964-0.

• KALINA, Kamil, et al. Klinická adiktologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2015. ISBN 978-80-247-4331-8.