Klinické ošetřovatelství
Psychiatrická ošetřovatelská péče[upravit | editovat zdroj]
- Ošetřovatelská péče specializovaná na udržení, podporu a rozvoj duševního zdraví a na péči o osoby s psychickými poruchy.
Duševní zdraví[upravit | editovat zdroj]
Duševní zdraví znamená dobrou kondici celé osobnosti, není to jen nepřítomnost duševní poruchy. Jak se pozná duševně zdravý člověk? Má schopnost přijímat a zpracovávat informace, řešit problémy, logicky myslet a umí plánovat a plány uskutečňovat. Je schopný podílet se na změnách a vytvářet nové věci. Umí komunikovat. Aktivně se zúčastňuje dění kolem sebe. Dobře se adaptuje na nové situace. Pozná se podle citové vyrovnanosti, zvládá vlastní emoce a zároveň se dovede uvolnit. Duševní zdraví představuje schopnost přizpůsobovat se situacím a reagovat na ně.
Primární psychiatrická péče – ambulantní péče[upravit | editovat zdroj]
Péče v ambulanci je základním článkem psychiatrické péče a je nejčastějším místem prvního kontaktu pacienta s psychiatrem. Jejím úkolem je prevence, diagnostika, léčba i rehabilitace, resocializace a posuzování duševních poruch. Ambulance provádějí dispenzární péči u pacientů se závažnou duševní poruchou dle platných předpisů a zajišťují péči o pacienty v ochranné léčbě. Součástí ambulantní péče by měla být i návštěvní služba. Pacient může být v péči ambulance dlouhodobě a kontakt je kontinuální. Ambulantní psychiatr je pak koordinátorem péče o pacienta a dá se říci i jeho průvodcem v systému psychiatrických služeb i následných zdravotně sociálních služeb[1]. V ambulancích pracují psychiatři, sexuologové, psychologové a sestry[2][3]. V případě, kdy nedostačuje ambulantní léčba, indikuje ambulantní psychiatr léčbu v lůžkovém zařízení. Charakteristickými rysy primární psychiatrické péče je přímý přístup pacienta, komplexní a kontinuální péče, koordinace odborné péče, komunitní péče, kooperace[4]. Ambulantní zařízení můžeme rozdělit na:
- ambulance veřejné psychiatrické péče,
- ordinace AT,
- substituční centra,
- psychiatrické ambulance pro děti a dorost,
- ambulance psychiatrické sexuologie,
- ambulance pro léčbu poruch příjmu potravy,
- ambulance klinického psychologa.
Hospitalizace na psychiatrii[upravit | editovat zdroj]
Hospitalizace na psychiatrii představuje důležitou a nezastupitelnou formu péče o duševně nemocné. Bývá propojena s různými způsoby ambulantní péče.
Formy hospitalizace[upravit | editovat zdroj]
Poskytovaná péče v psychiatrických lůžkových zařízeních se dělí na akutní lůžkovou péči a následnou lůžkovou péči. Centra krizové intervence poskytují obvykle krátkodobou hospitalizaci v délce 3–7 dnů pro zajištění včasné intenzivní a komplexní péče. Akutní lůžková péče je poskytována na otevřených nebo uzavřených odděleních nemocnic, klinik a léčeben. Cílem akutní péče je diferenciálně diagnostické posouzení stavu pacienta s návrhem plánu léčby, ochrana pacienta před poškozením sebe nebo ostatních ve všech oblastech sociálního fungování. Obecně lze říci, že akutní lůžkovou péči potřebují pacienti s náhlým onemocněním nebo náhlým zhoršením chronického onemocnění. Součástí moderní psychiatrické péče jsou jednotky intenzivní psychiatrické péče (JIPP). Následná lůžková péče je poskytována většinou v psychiatrických léčebnách pacientům, kteří již mají stanovenou diagnózu a u kterých pominuly důvody k poskytování akutní lůžkové péče. Došlo tedy ke zvládnutí náhlého onemocnění nebo náhlého zhoršení chronické nemoci a zdravotní stav je stabilizovaný. Cílem je dosažení co nejvýraznějšího zmírnění následků onemocnění a resocializace nemocných. Během hospitalizace je pacientovi poskytována komplexní péče, kterou zajišťuje zdravotnický tým.
Primární zdravotní péče[upravit | editovat zdroj]
- Je první úrovní kontaktu se zdravotnictvím, a to jak pro jednotlivce, rodiny, ale i komunity;
- přináší zdravotní péči co nejblíže tam, kde lidé žijí a kde pracují – tzn. v jejich přirozeném prostředí.
Nejdůležitější hodnoty a zásady v poskytování primární zdravotní péče[upravit | editovat zdroj]
- Právo na nejvyšší dosažitelnou úroveň zdraví,
- rovnost,
- sociální spravedlnost,
- solidarita,
- vnímavost pro zdravotní potřeby lidí,
- zaměření na kvalitu,
- komplexní, integrovaná a trvalá péče,
- péče založená na rodině a komunitě,
- důraz na podporu a prevenci,
- náležitá péče.
Hlavní oblasti činnosti v primární zdravotní péči[upravit | editovat zdroj]
Týkají se, především:
- vzdělání (v oblasti hlavních zdravotních problémů, metod jejich prevence a kontroly),
- zlepšení zásobování potravinami a podpora správné výživy,
- dostatek nezávadné vody a základní hygienická zařízení,
- péče o matku a dítě, plánování rodiny,
- očkování proti hlavním infekčním chorobám,
- prevence a kontrola infekčních onemocnění,
- správná léčba běžných nemocí a úrazů,
- dostatek základních léků.
Ošetřovatelská péče v urologii[upravit | editovat zdroj]
Urologie je chirurgický obor, který se zabývá diagnostikou a léčbou onemocnění ledvin a vývodných cest močových. Zabývá se také problematikou onemocnění pohlavních orgánů u mužů. V širším slova smyslu sem řadíme také chirurgii příštítných tělísek vzhledem k souvislosti se vznikem urolitiázy.
Všeobecné zásady ošetřovatelské péče na urologickém oddělení[upravit | editovat zdroj]
- Sestra zná:
- specifika oboru (skladbu klientů),
- dietní opatření v souvislosti s onemocněním,
- pitný režim a volbu vhodných tekutin při urologickém onemocnění,
- bariérový režim ošetřování klientů (vysoké riziko infekce),
- nejčastěji používané a podávané léky (hlavní a vedlejší účinky léků),
- postupy při zajištění základních a speciálních laboratorních vyšetření,
- přípravu klientů k speciálním vyšetřovacím metodám a péči o klienty po provedených vyšetřeních.
- Sestra monitoruje:
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- MARKOVÁ, E., M. VENGLÁŘOVÁ a M. BABIAKOVÁ. Psychiatrická ošetřovatelská péče. 1. vydání. Praha : Grada, 2006. s. 352. ISBN 80-247-1151-6.
- JUŘENÍKOVÁ, P., et al. Ošetřovatelství - učební text pro SZŠ. 1. vydání. Uherské Hradiště : Středisko služeb školám UH - vlastním nákladem, 1999.
- JAROŠOVÁ,, D.. Úvod do komunitního ošetřovatelství. 1. vydání. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-2150-7.
- Psychiatrická společnost ČLS JEP. Koncepce oboru psychiatrie 2001 [online]. ©2001. [cit. 2011-08-15]. <http://www.cmhcd.cz/dokumenty/koncepce.pdf/>.
- Psychiatrická společnost ČLS JEP. Koncepce oboru psychiatrie 2008 [online]. ©2008. [cit. 2011-08-15]. <https://www.ceskapsychiatrie.cz/images/stories/deni_v_oboru/revize_koncepce_2008.doc>.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ Psychiatrická společnost ČLS JEP. Koncepce oboru psychiatrie 2008 [online]. ©2008. [cit. 2011-08-15]. <https://www.ceskapsychiatrie.cz/images/stories/deni_v_oboru/revize_koncepce_2008.doc>.
- ↑ Psychiatrická společnost ČLS JEP. Koncepce oboru psychiatrie 2001 [online]. ©2001. [cit. 2011-08-15]. <http://www.cmhcd.cz/dokumenty/koncepce.pdf/>.
- ↑ Psychiatrická společnost ČLS JEP. Koncepce oboru psychiatrie 2008 [online]. ©2008. [cit. 2011-08-15]. <https://www.ceskapsychiatrie.cz/images/stories/deni_v_oboru/revize_koncepce_2008.doc>.
- ↑ Psychiatrická společnost ČLS JEP. Koncepce oboru psychiatrie 2008 [online]. ©2008. [cit. 2011-08-15]. <https://www.ceskapsychiatrie.cz/images/stories/deni_v_oboru/revize_koncepce_2008.doc>.