Klinické ošetřovatelství

Z WikiSkript

Psychiatrická ošetřovatelská péče[upravit | editovat zdroj]

  • Ošetřovatelská péče specializovaná na udržení, podporu a rozvoj duševního zdraví a na péči o osoby s psychickými poruchy.

Duševní zdraví[upravit | editovat zdroj]

Duševní zdraví znamená dobrou kondici celé osobnosti, není to jen nepřítomnost duševní poruchy. Jak se pozná duševně zdravý člověk? Má schopnost přijímat a zpracovávat informace, řešit problémy, logicky myslet a umí plánovat a plány uskutečňovat. Je schopný podílet se na změnách a vytvářet nové věci. Umí komunikovat. Aktivně se zúčastňuje dění kolem sebe. Dobře se adaptuje na nové situace. Pozná se podle citové vyrovnanosti, zvládá vlastní emoce a zároveň se dovede uvolnit. Duševní zdraví představuje schopnost přizpůsobovat se situacím a reagovat na ně.

Primární psychiatrická péče – ambulantní péče[upravit | editovat zdroj]

Péče v ambulanci je základním článkem psychiatrické péče a je nejčastějším místem prvního kontaktu pacienta s psychiatrem. Jejím úkolem je prevence, diagnostika, léčba i rehabilitace, resocializace a posuzování duševních poruch. Ambulance provádějí dispenzární péči u pacientů se závažnou duševní poruchou dle platných předpisů a zajišťují péči o pacienty v ochranné léčbě. Součástí ambulantní péče by měla být i návštěvní služba. Pacient může být v péči ambulance dlouhodobě a kontakt je kontinuální. Ambulantní psychiatr je pak koordinátorem péče o pacienta a dá se říci i jeho průvodcem v systému psychiatrických služeb i následných zdravotně sociálních služeb[1]. V ambulancích pracují psychiatři, sexuologové, psychologové a sestry[2][3]. V případě, kdy nedostačuje ambulantní léčba, indikuje ambulantní psychiatr léčbu v lůžkovém zařízení. Charakteristickými rysy primární psychiatrické péče je přímý přístup pacienta, komplexní a kontinuální péče, koordinace odborné péče, komunitní péče, kooperace[4]. Ambulantní zařízení můžeme rozdělit na:

  • ambulance veřejné psychiatrické péče,
  • ordinace AT,
  • substituční centra,
  • psychiatrické ambulance pro děti a dorost,
  • ambulance psychiatrické sexuologie,
  • ambulance pro léčbu poruch příjmu potravy,
  • ambulance klinického psychologa.

Hospitalizace na psychiatrii[upravit | editovat zdroj]

Hospitalizace na psychiatrii představuje důležitou a nezastupitelnou formu péče o duševně nemocné. Bývá propojena s různými způsoby ambulantní péče.

Formy hospitalizace[upravit | editovat zdroj]

Poskytovaná péče v psychiatrických lůžkových zařízeních se dělí na akutní lůžkovou péči a následnou lůžkovou péči. Centra krizové intervence poskytují obvykle krátkodobou hospitalizaci v délce 3–7 dnů pro zajištění včasné intenzivní a komplexní péče. Akutní lůžková péče je poskytována na otevřených nebo uzavřených odděleních nemocnic, klinik a léčeben. Cílem akutní péče je diferenciálně diagnostické posouzení stavu pacienta s návrhem plánu léčby, ochrana pacienta před poškozením sebe nebo ostatních ve všech oblastech sociálního fungování. Obecně lze říci, že akutní lůžkovou péči potřebují pacienti s náhlým onemocněním nebo náhlým zhoršením chronického onemocnění. Součástí moderní psychiatrické péče jsou jednotky intenzivní psychiatrické péče (JIPP). Následná lůžková péče je poskytována většinou v psychiatrických léčebnách pacientům, kteří již mají stanovenou diagnózu a u kterých pominuly důvody k poskytování akutní lůžkové péče. Došlo tedy ke zvládnutí náhlého onemocnění nebo náhlého zhoršení chronické nemoci a zdravotní stav je stabilizovaný. Cílem je dosažení co nejvýraznějšího zmírnění následků onemocnění a resocializace nemocných. Během hospitalizace je pacientovi poskytována komplexní péče, kterou zajišťuje zdravotnický tým.

Primární zdravotní péče[upravit | editovat zdroj]

  • Je první úrovní kontaktu se zdravotnictvím, a to jak pro jednotlivce, rodiny, ale i komunity;
  • přináší zdravotní péči co nejblíže tam, kde lidé žijí a kde pracují – tzn. v jejich přirozeném prostředí.

Nejdůležitější hodnoty a zásady v poskytování primární zdravotní péče[upravit | editovat zdroj]

  • Právo na nejvyšší dosažitelnou úroveň zdraví,
  • rovnost,
  • sociální spravedlnost,
  • solidarita,
  • vnímavost pro zdravotní potřeby lidí,
  • zaměření na kvalitu,
  • komplexní, integrovaná a trvalá péče,
  • péče založená na rodině a komunitě,
  • důraz na podporu a prevenci,
  • náležitá péče.

Hlavní oblasti činnosti v primární zdravotní péči[upravit | editovat zdroj]

Týkají se, především:

  1. vzdělání (v oblasti hlavních zdravotních problémů, metod jejich prevence a kontroly),
  2. zlepšení zásobování potravinami a podpora správné výživy,
  3. dostatek nezávadné vody a základní hygienická zařízení,
  4. péče o matku a dítě, plánování rodiny,
  5. očkování proti hlavním infekčním chorobám,
  6. prevence a kontrola infekčních onemocnění,
  7. správná léčba běžných nemocí a úrazů,
  8. dostatek základních léků.

Ošetřovatelská péče v urologii[upravit | editovat zdroj]

Urologie je chirurgický obor, který se zabývá diagnostikou a léčbou onemocnění ledvin a vývodných cest močových. Zabývá se také problematikou onemocnění pohlavních orgánů u mužů. V širším slova smyslu sem řadíme také chirurgii příštítných tělísek vzhledem k souvislosti se vznikem urolitiázy.

Všeobecné zásady ošetřovatelské péče na urologickém oddělení[upravit | editovat zdroj]

  • Sestra zná:
    • specifika oboru (skladbu klientů),
    • dietní opatření v souvislosti s onemocněním,
    • pitný režim a volbu vhodných tekutin při urologickém onemocnění,
    • bariérový režim ošetřování klientů (vysoké riziko infekce),
    • nejčastěji používané a podávané léky (hlavní a vedlejší účinky léků),
    • postupy při zajištění základních a speciálních laboratorních vyšetření,
    • přípravu klientů k speciálním vyšetřovacím metodám a péči o klienty po provedených vyšetřeních.
  • Sestra monitoruje:
    • změny spojené s vylučováním moče (především množství),
    • změny moči (barva, zápach,...),
    • bolest (tupá, kolikovitá,...),
    • celkový vzhled (otoky DK, otoky v oblasti obličeje, barva kůže,...),
    • subjektivní a další příznaky onemocnění (např. potíže GIT),
    • fyziologické funkce (TK, pulz, TT, dech).


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • MARKOVÁ, E., M. VENGLÁŘOVÁ a M. BABIAKOVÁ. Psychiatrická ošetřovatelská péče. 1. vydání. Praha : Grada, 2006. s. 352. ISBN 80-247-1151-6.
  • JUŘENÍKOVÁ, P., et al. Ošetřovatelství - učební text pro SZŠ. 1. vydání. Uherské Hradiště : Středisko služeb školám UH - vlastním nákladem, 1999. 
  • JAROŠOVÁ,, D.. Úvod do komunitního ošetřovatelství. 1. vydání. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-2150-7.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. Psychiatrická společnost ČLS JEP. Koncepce oboru psychiatrie 2008 [online]. ©2008. [cit. 2011-08-15]. <https://www.ceskapsychiatrie.cz/images/stories/deni_v_oboru/revize_koncepce_2008.doc>.
  2. Psychiatrická společnost ČLS JEP. Koncepce oboru psychiatrie 2001 [online]. ©2001. [cit. 2011-08-15]. <http://www.cmhcd.cz/dokumenty/koncepce.pdf/>.
  3. Psychiatrická společnost ČLS JEP. Koncepce oboru psychiatrie 2008 [online]. ©2008. [cit. 2011-08-15]. <https://www.ceskapsychiatrie.cz/images/stories/deni_v_oboru/revize_koncepce_2008.doc>.
  4. Psychiatrická společnost ČLS JEP. Koncepce oboru psychiatrie 2008 [online]. ©2008. [cit. 2011-08-15]. <https://www.ceskapsychiatrie.cz/images/stories/deni_v_oboru/revize_koncepce_2008.doc>.