Katalog
Katalogy bibliograficky podchycují fondy knihoven a informačních středisek, produkci nakladatelů. Katalog se řadí mezi sekundární zdroje (bibliografické zdroje).
V katalogu knihovny naleznete informace o tom, které veškeré dokumenty má knihovna ve svém fondu (knihy, časopisy, učebnice, skripta, diplomové práce, atd.) – a to jak v tištěné podobě, tak i elektronické.
Podoba katalogů
Podoba katalogů se měnila postupem doby. Jejich předchůdcem byly inventární seznamy klášterů, které měly podobu vázaných knih. Do doby nedávné jste se mohli setkat s katalogy lístkovými – šuplíky plné katalogizačních lístků. Aby uživatelé mohli vyhledávat podle různých kritérií, museli knihovníci vyrobit od každého dokumentu několik lístků a ty poté zařadit do šuplíků dle jmen autorů, názvu, klíčových slov atp. Dnešní elektronická podoba je praktická pro knihovníky i uživatele. Záznam je uložen pouze 1x a uživatel může hledat podle nejrůznějších hledisek. Není to úžasné?!
Online služby elektronického katalogu
Každý uživatel má v knihovně své konto. Na základě čísla průkazu a hesla si může prohlížet informace o vlastních výpůjčkách, prodlužovat si své výpůjčky (možnosti jsou stanoveny výpůjčním řádem knihovny), rezervovat si dokumenty.
Návody pro rezervaci, obsluhu účtu, správu SDI profilů (posílání informací o nových přírůstcích na základě vašeho zájmu)
Katalogizační záznam
Záznam o dokumentu tvoří údaje, které ho charakterizují a přesně identifikují. Tak, aby uživatel mohl snadno najít potřebný dokument.
Záznam se skládá ze tří oblastí údajů:
- popisné – autor, název, rok a pořadí vydání, nakladatel, místo vydání, počet stránek, ISBN nebo ISSN
- věcné – klíčová slova, výrazy tezauru
- lokační – signatura (místo, kde je kniha v knihovně uložena), sigla (značka knihovny, používá se v případě souborných katalogů)
- Příklad
Feneisův obrazový slovník anatomie : obsahuje na 8000 odborných anatomických pojmů a na 800 vyobrazení / Wolfgang Dauber; [přeložili a upravili Radomír Čihák, Miloš Grim]. -- Vyd. 3. české. -- Praha : Grada, 2007. -- xii, 536 s. : il.; 24 cm. - ISBN 978-80-247-1456-1 (váz.)
Název orig.: Feneis Bild-Lexikon der Anatomie. - Překlad 9., zcela přepracovaného vydání. - Obsahuje bibliografii a rejstřík. -- Přeloženo z německého originálu
MDT: 611 - výraz tezauru MeSH: anatomie, terminologie
Signatura: K-55012 - Exemplář: 3180073542 (běžná výpůjčka)
Rozdíl mezi katalogem a bibliografickou databází
Katalog i databáze odkazují na existenci konkrétního dokumentu. Oba pro popis používají bibliografický záznam. V katalogu najdete informace o dokumentech uložených v určité knihovně. Databáze odkazují na dokumenty nezávisle na jejich uložení v konkrétní instituci. Jinými slovy – databáze neobsahuje lokační údaje. V databázi si najdete dokument a pak se musíte podívat do katalogu, která knihovna ho má ve svém fondu. Dnes ale často dochází k propojování různých systémů (např. databáze a katalogu knihovny), takže často i v databázi máte možnost podívat se, kde by byl dokument dostupný (např. služba SFX).
Souborný katalog
Souborné katalogy shromažďují informace o fondu více knihoven. Výhodou je, že nemusíte prohledávat spoustu různých katalogů, ale můžete prohledávat pouze 1 katalog a dozvíte se, ve které knihovně hledaný dokument mají. Souborné katalogy vznikají na různých úrovních:
- podle oboru (např. souborný katalog lékařských knihoven);
- podle území (např. národní katalog – CASLIN – souborný katalog České republiky);
- podle typu dokumentu (např. souborný katalog zahraničních periodik).
