Kardiostimulace

Implantovaný (vnitřní) kardiostimulátor na RTG snímku

Kardiostimulací lze udržet srdeční rytmus ve fyziologických hodnotách v těch případech, kdy dojde k porušení srdeční automatiky nebo k převodním poruchám.

Zevní stimulace přes ploché elektrody nalepené na kůži. Používá se v přednemocniční péči, v nemocnici jen pro krátkodobé výkony
Vnitřní stimulace přes drátěné elektrody zavedené žilní cestou do srdce, s použitím implantovaného kardiostimulátoru pod kůži na hrudníku. Dnes jsou již pouze používány kardiostimulátory, které se samy zapojí tehdy, dojde-li ke zpomalení srdeční frekvence pod nastavenou hodnotu a opět se vypnou při obnově rychlejší srdeční akce (pacemaker on demand).

U nemocných, kteří mají implantovaný kardiostimulátor musíme být opatrní například při používání elektrokauterů, kontraindikovaná je pulzní magnetoterapie.

Postup zahájení zevní kardiostimulace (po lopatě)[upravit | editovat zdroj]

Zevní kardiostimulace může být zahájena velmi rychle, vyžaduje minimální nácvik a překlenuje období do trvalé kardiostimulace. Před úvahou o stimulaci musí být zajištěná dostatečná oxygenace/ventilace pacienta. Bradykardie je často výsledkem hypoxie.

Indikace[upravit | editovat zdroj]

Bradykardie s hypotenzí vedoucí k poruchám vědomí nebo srdečnímu selhání (dušnost a nebo stenokardie) , nereagující na farmakoterapii atropinem.

Příčiny:

- Zvýšením tonu nervu vagu v prvních 24 hodinách po AIM.
- Sick sinus syndrom (SSS).
- Kompletní AV blok – především u IM přední stěny a bývá spojen s významnou ztrátou funkčního myokardu. Může se projevit jako pomalý náhradní rytmus, nebo asystolie se zachovalou tvorbou P vln
- Akutní stimulační porucha trvalého KS.

Obecně kardiostimulace není příliš úspěšná u asystolie bez zachovalých P vln. Lze jí zahájit u spatřené bradykardické zástavy bez náhradního rytmu.

Umístění elektrod[upravit | editovat zdroj]

Monitorujte pacienta klasickými EKG elektrodami. Odstraňte ochlupení v místě stimulačních (multifukčních) elektrod. Použijte předozadní, nebo klasické defibrilační umístění elektrod,

Nastavení[upravit | editovat zdroj]

Při stimulačních výbojích se mohou objevovat záškuby, ale nevidíme tvorbu vln T

V PNP většinou používáme fix rate, nastavení on demand je méně časté. Frekvence se nastavuje cca 70/min. Použijeme nízký stimulační proud 20 mA a postupně zvyšujeme proud až dojde k záchytu. Ideální je palpovat stehenní tepny, protože záškuby svalstva na krku mohou komplikovat palpaci karotid. K záchytu dochází obvykle při proudu 50-100 mA. Při dosažení maxima proudu přístroje bez záchytu je nutné změnit uložení elektrod.

Záchyt (capture)[upravit | editovat zdroj]

Záchyt s tvorbou vln T

Jakmile pozorujeme tvorbu vln T v návaznosti na čárovém kmitu (peak) stimulátoru, dosáhli jsme stimulačního prahu, ale účinnost stimulace je potvrzena až hmatnou pulzovou vlnou. Obvykle zvýšíme proud o 5mA nad dosaženou hodnotu stimulačního prahu.

Při funkční elektrické stimulaci bez pulzu se jedná o PEA (obvykle těžké selhání funkce myokardu, ale pátrejte po dalších příčinách).