Kapnometrie

Kapnogram
A – výdech vzduchu z mrtvého prostoru
B – přechod
C – výdech vzduchu z alveolů
Na konci výdechu je znázorněna hodnota ETCO₂

Měření koncentrace CO₂ (kapnometrie) a grafické znázornění průběhu této hodnoty (kapnografie) ve vydechovaném vzduchu je založeno na měření absorpce infračerveného světla. Monitorace koncentrací CO₂ je doporučena u všech endotracheálních intubací pro ověření pozice endotracheální kanyly v trachee a dále se doporučuje u všech pacientů na UPV zajištěných endotracheální kanylou.

Mezi klinické využití kapnometrie patří neinvazivní sledování PaCO₂, detekce intubace do jícnu, detekce obnovení srdeční činnosti v průběhu resuscitace a při znalosti PaCO₂ výpočet velikosti mrtvého prostoru (při vyloučení jiných stavů zvyšujících diferenci, viz dále).

Kapnogram (záznam křivky koncentrace CO₂ v rámci dechového cyklu) má ve výdechu tři fáze, popsané na obrázku vpravo, poslední fází je nádech.

Zásadní hodnotou kapnometrie je ETCO₂ (end-tidal CO₂), tedy koncentrace oxidu uhličitého na konci výdechu. Fyziologické hodnoty jsou 35–45 mm Hg nebo 4,6–6 kPa. Její hodnota je fyziologicky blízká arteriální tenzi CO₂.

Za normálních okolností je gradient mezi PaCO₂ a ETCO₂ 2–5 torr (0,25–0,66 kPa) a odráží velikost ventilačního mrtvého prostoru a poměr velikosti dechového objemu a mrtvého prostoru. Zvětšení anatomického nebo alveolárního mrtvého prostoru za patologických stavů, při nichž dochází ke snížení plicní perfuze, vede ke zvýšení gradientu mezi PaCO₂ a ETCO₂. V praxi se tato změna obvykle manifestuje snížením hodnoty etCO₂.

Klinické příčiny nárůstu gradientu mezi PaCO₂ a ETCO₂

• zvětšení anatomického mrtvého prostoru;
• zvětšení alveolárního mrtvého prostoru;

• hypotenze;
• nízký srdeční výdej až kardiopulmonární zástava;
• vysoký PIP a/nebo PEEP či dynamická hyperinflace (intrinsický PEEP);
• plicní embolie;

• bronchospasmus;
• použití vysoké dechové frekvence a malých dechových objemů (například při tryskové či oscilační UPV).

Příčiny zvýšené hodnoty ETCO₂

• Zvýšená produkce CO₂:
  • zvýšená teplota, sepse, zvýšení metabolismu z jiné příčiny, křeče, maligní hypertermie.
• Snížená alveolární ventilace:
  • hypoventilace, CHOPN.
• Chybné nastavení nebo porucha ventilátoru.
• Nezjištěné zpětné vdechování.
• Vyčerpání absorbéru CO₂ u anesteziologického přístroje.

Příčiny snížené hodnoty ETCO₂

• Snížená produkce CO₂:
  • hypotermie, plicní hypoperfuze, zástava oběhu, plicní embolie, krvácení, hypotenze.
• Zvýšená alveolární ventilace:
  • tachypnoe z jakékoliv příčiny.
• Chybné nastavení ventilátoru.
• Rozpojení okruhu.
• Intubace do jícnu.
• Únik vzduchu kolem manžety tracheální rourky.

Odkazy

Související články

• Kardiopulmonální monitoring
• Monitorování respiračního systému

Použitá literatura

• KRAUSS, Baruch, et al. Carbon dioxide monitoring (capnography) [online]. UpToDate, Poslední revize 2018-11-05, [cit. 2020-05-17]. <https://www.uptodate.com/contents/carbon-dioxide-monitoring-capnography>.

• ŠEVČÍK, Pavel, et al. Intenzivní medicína. 3. vydání. Galén, 2014. 1195 s. s. 368–378. ISBN 978-80-7492-066-0.