Kapnometrie

Z WikiSkript

Kapnogram
A – výdech vzduchu z mrtvého prostoru
B – přechod
C – výdech vzduchu z alveolů
Na konci výdechu je znázorněna hodnota ETCO2

Měření koncentrace CO2 (kapnometrie) a grafické znázornění průběhu této hodnoty (kapnografie) ve vydechovaném vzduchu je založeno na měření absorpce infračerveného světla. Monitorace koncentrací CO2 je doporučena u všech endotracheálních intubací pro ověření pozice endotracheální kanyly v trachee a dále se doporučuje u všech pacientů na UPV zajištěných endotracheální kanylou.

Mezi klinické využití kapnometrie patří neinvazivní sledování PaCO2, detekce intubace do jícnu, detekce obnovení srdeční činnosti v průběhu resuscitace a při znalosti PaCO2 výpočet velikosti mrtvého prostoru (při vyloučení jiných stavů zvyšujících diferenci, viz dále).

Kapnogram (záznam křivky koncentrace CO2 v rámci dechového cyklu) má ve výdechu tři fáze, popsané na obrázku vpravo, poslední fází je nádech.

Zásadní hodnotou kapnometrie je ETCO2 (end-tidal CO2), tedy koncentrace oxidu uhličitého na konci výdechu. Fyziologické hodnoty jsou 35–45 mm Hg nebo 4,6–6 kPa. Její hodnota je fyziologicky blízká arteriální tenzi CO2.

Za normálních okolností je gradient mezi PaCO2 a ETCO2 2–5 torr (0,25–0,66 kPa) a odráží velikost ventilačního mrtvého prostoru a poměr velikosti dechového objemu a mrtvého prostoru. Zvětšení anatomického nebo alveolárního mrtvého prostoru za patologických stavů, při nichž dochází ke snížení plicní perfuze, vede ke zvýšení gradientu mezi PaCO2 a ETCO2. V praxi se tato změna obvykle manifestuje snížením hodnoty etCO2.

Klinické příčiny nárůstu gradientu mezi PaCO2 a ETCO2[upravit | editovat zdroj]

  • zvětšení anatomického mrtvého prostoru;
  • zvětšení alveolárního mrtvého prostoru;
  • hypotenze;
  • nízký srdeční výdej až kardiopulmonární zástava;
  • vysoký PIP a/nebo PEEP či dynamická hyperinflace (intrinsický PEEP);
  • plicní embolie;

Příčiny zvýšené hodnoty ETCO2[upravit | editovat zdroj]

  • Zvýšená produkce CO2:
    • zvýšená teplota, sepse, zvýšení metabolismu z jiné příčiny, křeče, maligní hypertermie.
  • Snížená alveolární ventilace:
    • hypoventilace, CHOPN.
  • Chybné nastavení nebo porucha ventilátoru.
  • Nezjištěné zpětné vdechování.
  • Vyčerpání absorbéru CO2 u anesteziologického přístroje.

Příčiny snížené hodnoty ETCO2[upravit | editovat zdroj]

  • Snížená produkce CO2:
    • hypotermie, plicní hypoperfuze, zástava oběhu, plicní embolie, krvácení, hypotenze.
  • Zvýšená alveolární ventilace:
    • tachypnoe z jakékoliv příčiny.
  • Chybné nastavení ventilátoru.
  • Rozpojení okruhu.
  • Intubace do jícnu.
  • Únik vzduchu kolem manžety tracheální rourky.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ŠEVČÍK, Pavel, et al. Intenzivní medicína. 3. vydání. Galén, 2014. 1195 s. s. 368–378. ISBN 978-80-7492-066-0.