Informace a informační instituce

Informace

• informace nás obklopují celý život
• jednoznačná definice neexistuje
• objekt zkoumání mnoha oborů – teorie informace, kybernetika, matematika, informatika, fyzika, chemie, informační věda, sociální komunikace, lingvistika, sémiotika…
• psychofyziologický jev a proces

Definice

1. Filozofie
   • Potenciálně komunikovatelný poznatek o objektivní realitě
   • Význam přiřazený obrazům, údajům a z nich utvořeným lidským celkům. Informace představuje míru uspořádanosti systémů na rozdíl od entropie, tj. míry neuspořádanosti.
2. Sociální komunikace
   • Každý znakový projev, který má smysl pro komunikátora i příjemce (Lamser)
3. Kybernetika
   • Název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním (N.Wiener)
4. Matematika
   • Obsah zprávy, který je definován jako záporný dvojkový logaritmus její pravděpodobnosti
5. Pro laika postačující
   • Sdílené, komunikované sdělení, zpráva, znalost
   • Information is nothing if not shared – nešířená informace ztrácí svou hodnotu

Co všechno může být informační a proč?

• Informační společnost → informační potřeby → informační bariéry → informační instituce → informační pracovník → informační služby → informační zdroje, informační prameny → informační systémy → informační cyklus
• Informační etika, informační bezpečnost, informační poločas, informační politika, informační průmysl

Informační společnost

Založená na:

• informacích, znalostech
• schopnosti informace získávat, analyzovat, využít je
• integraci informačních a komunikačních technologií do všech oblastí společenského života

V praxi to znamená:

• internet na každém rohu, mobilní telefony, práce z domova, e-learning, video-konference, e-shopping, e-banking
• efektivní, rychlé, přístupnější toky informací
• A kdo se v tom všem má vyznat a orientovat?

Běh informací – informační cyklus (vědecké informace)

• autor – korektor - nakladatel
• získání, ukládání, vyhledávání (knihovny a další informační instituce)
• klasifikace a zpracování informace
• budování vlastního informačního archivu
• analýza, zpracování
• vlastní prezentace = autor = vznik nového informačního pramene

Informační pramen

• prostředek společenské komunikace tvořený nosičem informací a množinou na něm (v něm) fixovaných nebo přenášených dat či informací
• typy dle zpracovanosti
  • primární, sekundární, terciární
• typy dle způsobu záznamu informací
  • písemné, obrazové, zvukové, audiovizuální, elektronické, multimediální
• typy dle formy zveřejnění
  • tištěné, elektronické, mikrografické
• typy dle stupně zveřejnění
  • zveřejněné, tajné, interní
• typy dle kontinuity ve vydávání
  • periodické, seriálové, jednorázové

Primární (původní) informační prameny

• bezprostředně zaznamenané autorovy myšlenky v přirozeném jazyce (jedná se o konkrétní informaci)
• osobní kontakt
• konference, korespondence, invisible college
• monografie, učební texty − ucelenou formou informace na specializované téma
  • encyklopedie, příručky, slovníky
  • odborné časopisy
  • faktografické databáze − adresáře, číselníky, statistiky...
  • speciální literatura − normy, patenty, legislativní literatura
  • šedá literatura − těžko dostupné materiály běžnými způsoby (výzkumné zprávy, konferenční materiály, diplomové práce atd.)

Sekundární informační prameny

• informují zkráceným způsobem o existenci primárního dokumentu (bibliografický záznam)
• usnadňují orientaci a urychlují přístup k původním zdrojům
• katalogy – podchycují fondy knihoven a informačních středisek, produkci nakladatelů (dříve lístkové – dnes elektronické)
• bibliografické databáze – podchycují produkce nakladatelů (záznamy článků z odborných časopisů, monografií, kapitol z monografií...)

Katalogizační záznam

• uvádí údaje o zpracovaném dokumentu
• slouží k jeho identifikaci, vyhledání a získání
• složen z popisných, věcných, příp. lokačních údajů

Anatomický atlas člověka / Frank H. Netter; John T. Hansen, consulting editor; [přeložili Libor Páč, Petr Dubový]. – Vyd. 2. rozšíř. – Praha : Grada Publishing, 2005. – 542 s., barev. il. 40 s. – ISBN 80-247-1153-2.

MDT: 611

Výraz tezauru MeSH: anatomie, atlasy Signatura: K-54618

Exempláře: 3180054439 - prezenčně

Informační instituce

• reagují na informační potřeby společnosti a podílejí se na procesu jejich uspokojování
• knihovny a informační střediska
• vydavatelé a nakladatelé
• knihkupci
• distributoři
• producenti, provozovatelé a zprostředkovatelé databází

Knihovny a jejich služby

• získávají, zpracovávají, ukládají a zprostředkovávají informace (tištěné i elektronické) na základě svého poslání a potřeb uživatelů
• výpůjční služby – prezenční, absenční, MVS
• bibliografické služby – katalog, tvorba vlastních DB
• rešeršní služby
• zpřístupňování elektronických informačních zdrojů
• referenční služby – navigace uživatelů
• reprografické, grafické a ediční služby
• Knihovny - odkazy
  • ÚVI 1.LF UK (https://uvi.lf1.cuni.cz/) - nabízí možnosti rezervací, online katalog + možnost kontroly svého konta, prodlužování přes e-mail, upozorňování na vypršení výpůjční lhůty
  • Národní knihovna ČR (https://www.nkp.cz/)
  • Národní technická knihovna (https://www.techlib.cz/en/)
  • Národní lékařská knihovna (https://nlk.cz/)
  • knihovna Akademie věd ČR (https://www.lib.cas.cz/)
  • fakultní knihovny UK (https://knihovna.cuni.cz/)

Odkazy

Související články

• Informace a informační instituce
• Katalogy (1. LF UK, NT)
• Základy vyhledávání ve volných zdrojích
• Orientace v dostupných e-zdrojích
• Informační zdroje na UK
• Fulltextové elektronické informační zdroje
• Citování použité literatury
• Digitální portfolio z pohledu VaV
• Písemná vědecká nebo odborná komunikace

Zdroj

• STEJSKALOVÁ, Jitka a Jitka KRAJÍČKOVÁ. Základní odborná terminologie. Informační instituce, jejich služby a webovské stránky. [online]. [cit. 2012-03-10]. <https://el.lf1.cuni.cz/p17211690/>.