Inervace hrudní stěny
Přehled nervů a jejich původu[upravit | editovat zdroj]
Na inervaci hrudní stěny se podílejí zejména nn. supraclaviculares pocházející z plexus cervicalis, n. thoracicus longus pocházející z pars supraclavicularis plexus brachialis a nn. intercostales. Nervi intercostales pocházejí z rr. anteriores nervorum thoracicorum (Th1–Th12). Narozdíl od ostatních předních větví míšních nervů si tyto zachovávají segmentové uspořádání a nevytvářejí pleteně. Poslední n. intercostalis se nazývá n. subcostalis.
Nn. supraclaviculares[upravit | editovat zdroj]
Sestupují na hrudník ve třech skupinách: nn. supraclaviculares mediales, intermedii et laterales. Nn. supraclaviculares mediales senzitivně inervují kůži v oblasti fossa jugularis a manubrium sterni. Střední skupina nervů inervuje klavikulární a infraklavikulární oblast, laterální skupina inervuje kůži v oblasti acromion scapulae.
N. thoracicus longus[upravit | editovat zdroj]
Sestupuje přibližně v linea axillaris media a vysílá vlákna do zubů m. serratus anterior. Kromě tohoto nervu se do oblasti hrudníku z pars supraclavicularis plexus brachialis dostávají ješte n. subclavius, který inervuje stejnojmenný sval, a n. pectoralis medialis et lateralis pro motorickou inervaci velkého a malého prsního svalu.
Nn. intercostales I–XI a n. subcostalis[upravit | editovat zdroj]
Nervi intercostales jsou smíšené nervy a ve svém mezižebří probíhají pod artérií a vénou. Poslední n. intercostalis se nazývá n. subcostalis. N. intercostalis I vysílá většinu svých vláken do plexus brachialis, a proto je velmi tenký. Nn. intercostales vydávají rr. musculares pro mm. intercostales externi, interni et intimi a nn. intercostales III–VI i pro m. transverus thoracis. Kromě těchto svalů inervují rr. musculares z n. intercostalis I–IV m. serratus posterior superior a větvičky z posledních tří nn. intercostales a n. subcostalis inervují m. serratur posterior inferior. V linea axillaris anterior přechází do podkoží rr. cutanei laterales, ze kterých vychází jedna větvička ventrálně a jedna dorzálně. Ventrální větvičky nervů ve výšce gl. mammae vysílají rr. mammarii laterales. Druhý a nekonstantní třetí n. intercostalis vysílají několik vláken jako spojky do n. cutaneus brachii medialis a nazývají se nn. intercostobrachiales. Jako poslední větve do podkoží v okolí sterna proráží rr. cutanei anteriores a z nich u žen vycházejí rr. mammarii mediales. Kromě podkožních senzitívních větví vysílají nn. intercostales i senzitívní větve rr. pleurales do hloubky k pleura parietalis resp. rr. peritoneales z těch, které zasahují až do této oblasti. Pleura parietalis a peritoneum parietale jsou proto velmi citlivé.
Větvení[upravit | editovat zdroj]
- nn. supraclaviculares mediales
- nn. supraclaviculares intermedii
- nn. supraclaviculares laterales
- n. thoracicus longus
- nn. intercostales → nn. intercostobrachiales (z 2., nekonstantně 3.)
- → rr. musculares
- → rr. cutanei laterales → rr. mammarii laterales
- → rr. cutanei anteriores → rr. mammarii mediales
- → rr. pleurales / rr. peritoneales
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ČIHÁK, Radomír. Anatomie III. 2., upr. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, spol. s. r. o., 2004. 673 s. ISBN 80-247-1132-X.
