Incest
Incest (§ 188 Tr.z.) je definován jako sexuální styk mezi jedinci tak blízce příbuznými, že je mezi nimi proto vyloučené legální manželství. Kromě pokrevně příbuzných zahrnuje incestní tabu také nevlastní rodiče a jiné osoby, které žijí ve společné domácnosti a bezprostředně participují na výchově a ochraně objektu.
Příčina zákazu incestního chování spočívá v nízké vzájemné erotické atraktivitě jedinců, kteří spolu žijí v jedné rodině. Tato nízká vzájemná atraktivita motivuje vyšší zájem o sexuální kontakty extrafamiliární. Nižší sexuální atraktivita příslušníků vlastní rodiny je jedním z atributů sexuálního chování všech vyšších savců. Platí zejména pro ty jedince, kteří spolu vyrostli. Na počátku tohoto jevu je nepochybně nízká sexuální atraktivita dětského objektu pro standardně, tedy nedeviantně motivované jedince. Je zajímavé, že nižší vzájemná sexuální přitažlivost se vyskytuje také u biologicky nepříbuzných jedinců, kteří spolu byli vychovávání. Tak je například známo, že naprostá většina jedinců, kteří byli vychováni v izraelských kibucech navazuje partnerské vztahy mimo svou výchozí komunitu.
Důležité pro oběť je, aby se incestní vztahy zbytečně neprolongovaly. Včasné řešení problému souvisí se schopností oběti, svůj problém do okolí nějak signalizovat. V tomto směru mají nezastupitelnou roli nejrůznější „nízkoprahová“ centra pro poradenství a pomoc obětem sexuálních deliktů.
Je-li incestní delikt řešen policií, mělo by být důsledně dbáno zájmů dětské oběti. Sekundární traumatizace nemusí být vázána jen na netaktnost nebo bezohlednost vyšetřujících. Specializované vyšetřovací týmy se dnes již většinou přímé traumatizace zneužívaných dětí nedopouštějí. Dlouhodobé následky incestu jsou však nižší, pokud o deliktu není informováno sociální prostředí dítěte. Diskrétnosti zde opravdu není nikdy dostatek.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
Autor: doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc. (přednosta Sexuologického ústavu 1. LF a VFN)
