Identifikace podle chrupu
Principy forenzní stomatologie spadají pod specializaci zubního lékaře, ale s touto problematikou se setkává i soudní lékař. Tito specialisté spolu často spolupracují. Identifikace neznámého zemřelého pomocí chrupu je častým postupem. Pomocí zubů můžeme identifikovat pachatele trestného činu, při kterém došlo k pokousání; neznámého zemřelého nebo jeho věk.
Identifikace zemřelého podle chrupu[upravit | editovat zdroj]
Pro identifikaci jsou důležité vnější znaky chrupu a jejich porovnání se zdravotnickými záznamy o stavu chrupu před smrtí. Zubní lékař je povinen uchovávat v archivu záznamy pacientů nejméně po dobu 10 let od jejich úmrtí. Při ohledání a manipulaci s tělem zemřelého musíme předcházet ztrátě zubů – např.: zabalení hlavy do igelitového pytle.
- Pozorujeme
- počet zubů,
- jejich tvar,
- konkrétní odlišnosti chrupu,
- přítomnost zubních náhrad,
- stopy po stomatologickém ošetření,
- detailnější postavení jednotlivých zubů atd.
- Závěr
Identifikace pachatele trestného činu podle zubů[upravit | editovat zdroj]
Poranění pokousáním člověka člověkem je nejčastěji součástí obrany oběti před útokem násilníka. Rozsah poranění závisí na stavu chrupu a síle skusu, u pokousaného jsou to tvar postižené části těla, stáří a stav výživy oběti.
Lehké skousnutí[upravit | editovat zdroj]
Nacházíme dvojité obloukovité zarudnutí odpovídající tvaru chrupu. Toto poranění rychle mizí, a proto se doporučuje pořízení fotografické dokumentace nálezu, než dojde ke ztrátě důkazů.
Silnější skousnutí[upravit | editovat zdroj]
Vedle zarudnutí vidíme zřetelné otisky jednotlivých zubů, porušení kůže, pohmoždění měkkých tkání až rány s ostrými okraji.
Stanovení věku zemřelého[upravit | editovat zdroj]
Určení věku zemřelého podle chrupu je snadnější a přesnější do patnácti let a při použití více zubů (nejvhodnější jsou přední zuby). Věkovou orientaci usnadňuje období erupce dočasného a trvalého chrupu. V 18 letech mají všechny zuby vytvořené kořeny. V období rané dospělosti je důležitým znakem mineralizace a prořezání třetího moláru (tento zub je však velice variabilní stupněm mineralizace i prořezání).
Hodnotíme[upravit | editovat zdroj]
Stupeň abraze, ukládání sekundárního dentinu v dřeňové dutině, parodontální změny, resorpci hrotu zubního kořene a další.
Využíváme[upravit | editovat zdroj]
RTG, morfologii zubů, histologii (metodu dle Gustafsona z histologického vyšetření výbrusu zubů) a biochemii.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HIRT, Miroslav, et al. Soudní lékařství. 1. vydání. 2015. 240 s. ISBN 978-80-247-5680-6.
- VOREL, František. Soudní lékařství. 1. vydání. Praha : Grada, 1999. 600 s. ISBN 80-7169-728-1.