Hypovolemický šok

Hypovolemický šok je náhlá porucha perfúze orgánů a tkání, která vede k orgánovým změnám a ohrožuje pacienta na životě. Má původ v relativním nebo absolutním nedostatku intravaskulární tekutiny. Vzniká z následujících příčin:

krvácení zevní i vnitřní (tzv. hemoragický šok),
sekvestrace tekutin (ascites, fluidothorax, …),
velké ztráty tekutin (průjmy, zvracení, polyurie, popáleniny…).

Patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Dochází ke snížení žilního návratu a tím ke snížení srdečního výdeje a systolického TK.
Při ztrátách pod 10 % krevního objemu – není snížen srdeční index ani výrazná arteriální hypotenze (případně jen ortostatická hypotenze) díky aktivaci sympatoadrenálního systému – dojde k redistribuci srdečního výdeje, nasátí tekutiny z intersticia, tachykardii, oligurii (zvýšená sekrece ADH).
Ztráty nad 20–30 % krevního objemu – snížení srdečního výdeje, krevní tlak nejprve udržován dostatečně vysoký (díky kontrakci prekapilárních sfinkterů s hypoperfúzí méně důležitých orgánů – postupně dochází ale k poškození jejich funkce – např. v plicích jsou prokrveny pouze plicní baze, horní plicní laloky představují mrtvý prostor, který může vést k hypoventilaci), později TK klesá – k tachykardii se připojuje hypotenze, studené akrální části těla, oligurie až anurie a acidóza (laktátová, event. i respirační), při ztrátách plazmy a dehydratacích se připojuje zvýšení hematokritu.

Hlavní parametry šoku[upravit | editovat zdroj]

Závisí na množství krevní ztráty (systolický TK, pulz, diuréza):

Posuzování tíže šoku podle krevní ztráty (posuzovaná váha 70 kg, 5 l cirkulujícího krevního volumu) ^[1]
krevní ztráta – odhad	TK (mmHg)	pulz (tepů/min)	diuréza	stav vědomí	počet dechů	tekutina k doplnění volumu
<15 % (<750 ml)	norma	norma	norma	lehce anxiózní	14−20/min	krystaloidy
15−30 % (750−1 500 ml)	pod 100	>100	oligurie	anxiózní	20−30/min	krystaloidy
30−40 % (1 500−2 000 ml)	pod 90	>120	anurie	zmatenost	30−40/min	krystaloidy+krev
>40 % (>2 000 ml)	pod 60	>140	anurie	letargie	>30/min	krystaloidy+krev

Oligurie = pod 500 ml/den (20 ml/hod).
Anurie = pod 100 ml/den (4 ml/hod).
Perfuzní tlak 90 mmHg je nejnižší tlak pro normální činnost většiny tkání.
Perfuzní tlak 60 mmHg je nejnižší tlak pro normální činnost mozku.

Za počátek šoku je považován pulz nad 100/min a systolický tlak pod 100 torr.
K hodnocení se také používá šokový index, tj. poměr mezi tepovou frekvencí a systolickým tlakem:
- norma TF / TK = 60 / 120 = 0,5
- počátek šoku (kompenzace) 100 / 100 = 1
- těžký šok (dekompenzace) 120 / 60 = 2

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

= tzv. studená hypotenze:

klinický obraz daný hypovolemií: hypotenze, oligurie až anurie, snížený CVT (na rozdíl od šoku kardiogenního),
klinický obraz daný kompenzačními mechanismy: tachykardie, tachypnoe, pocení, bledost končetin.