Hypertonická retinopatie

Hypertonická retinopatie je onemocnění sítnice způsobené dlouhodobě zvýšeným krevním tlakem, které vede ke strukturálním a funkčním změnám cév sítnice.

Patofyziologie

Při akutně zvýšeném tlaku dochází k reflexní vazokonstrikci. Dlouhodobá hypertenze způsobuje zhrubnutí arteriol, tedy snížení jejich elasticity a průsvitu. To vede ke zhoršení prokrvení a hypoxii sítnice doprovázené ischemickými a hypoxickými změnami. Hypertenze dále poškozuje endotel a zvyšuje propustnost cév, což vede ke vzniku exsudátů a krvácení.

Klasifikace

Nejčastěji se používá Keith-Wagener-Barkhoffova klasifikace:

1. Angiopathia hypertonica – mírné zúžení arteriol, funkční reverzibilní změny.
2. Angiosclerosis hypertonica – výraznější zúžení arteriol, Gunnův příznak, aterosklerotické tepny (fenomén měděného drátu).
3. Retinopathia hypertonica – plamínkové krvácení a exsudáty v sítnici
4. Neurorethinopathia hypertonica – maligní hypertenze, edém a prosáknutí papily, hemoragie na papile i okolí.

Klinické projevy

Měkké exsudáty a krvácení na očním pozadí, v tomto případě však na podkladě retinopatie diabetické, ne hypertonické.

Na očním pozadí jsou patrné změny:

• Sítnicové arterioly jsou zúžené,
• Při křížení tepen a žil dochází ke stlačení žil (Gunnův příznak),
• Povrchové (plaménkové) krvácení do vrstev sítnice, připomínají vzhled plamene,
• Žlutobílé skvrny v oblasti makuly tvořené lipidy uniklými z cév (tvrdé exsudáty),
• Měkké exsudáty (cotton wool spots) v důsledku ischemie způsobované mikroinfarkty sítnice,
• Edém optického disku (až při těžké hypertenzní retinopatii),
• Pozvolné zhoršování zraku (na rozdíl od maligní hypertenze).

Terapie spočívá v kompenzaci hypertenze.