Homosexualita a evoluce
O homosexualitě dnes již víme, že je vrozené a částečně geneticky vložené sexuální chování, které si daný člověk nevybírá a nelze ho odstranit. U mnohých nevyspělých, totalitních nebo velice nábožensky založených zemí je na homosexualitu nahlíženo jako na poruchu nebo nepřijatelné chování, které je tzv. ,,proti přírodě”.
V přírodě pozorujeme homosexuální chování nejméně u 1500 druhů zvířat. Z pohledu evoluce a z hlediska předání genetické informace je toto sexuální chování naprosto nevýhodné. Jakto, že nevymizelo? V evoluci mluvíme o tzv. myšlence, že přežije ten nejsilnější. Pokud by toto chování bylo jen genetickou chybou, tak by přírodní výběr dávno takovou chybu odstranil.
Homosexualita není o sexu, ale o přežití nejsilnější skupiny (rodiny). E. O. Wilson říká, že homosexualita dává výhody skupině díky specializovaným talentům a neobvyklým kvalitám. Výzkumy ukazují, že lidé ze sexuálních menšin bývají většinou velice inteligentní. Zejména v ohledu emocionální inteligence. Šance u chlapců nebo dívek, kteří skórovali na stupnici IQ vysoko, že budou homosexuální, je dvakrát větší, než u těch, kteří skórovali průměrně nebo nízko.
Jelikož je homosexualita ze značné části předávána geneticky, lze ji vysvětlit i epigeneticky. Můžeme použít příkladu mravence. Když je kolonie napadena, metylací DNA královna matka umožní exprimovat genom v různých buňkách odlišně. Tak například vzniká mravenec-voják nebo v období strádání dělnice. To v posledních výzkumech platí i u člověka.
U 72% matek homosexuálních mužů byl zjištěno, že byly vystaveny prenatálnímu stresu. Ten byl způsoben formou tumorů, těžkých onemocnění, autonehod, zlomenin atd. Prenatální stres byl pozorován pouze u 2% matek heterosexuálních mužů. To znamená, že geneticky byl upraven vývoj mozku. Tímto byla vtisknuta homosexuální orientace za účelem ochrany a pomoci rodině.
 | Článek neobsahuje vše, co by měl. | |||
| Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej. | ||||
| O vhodných změnách se lze poradit v diskusi. | ||||
