Hendersonova-Hasselbalchova rovnice/odvození
Pufr je roztok slabé kyseliny a její soli, nebo slabé zásady a její soli. Předpokládejme nyní první možnost.
Slabá kyselina HA bude v roztoku disociovat podle rovnice: HA H+ + A−. Rovnovážný stav můžeme pro tuto reakci popsat disociační konstantou kyseliny KA, přičemž podle Guldbergova a Waagova zákona platí:
(1) |
.
HA je slabá kyselina, uvedená rovnováha je tedy výrazně posunutá doleva. Jinými slovy, jen velmi malá část kyseliny je v disociovaném stavu. Můžeme říci, že rovnovážná koncentrace [HA] je prakticky rovna její teoretické počáteční koncentraci cA:
(2) |
- .
Teoretickou počáteční koncentraci cA definujme takto: představme si, že dokážeme kyselinu HA rozpustit ve vodě ve velmi krátkém čase, zatímco disociace HA na H+ a A− trvá relativně dlouho. Teoretická počáteční koncentrace cA je koncentrace, kterou by kyselina HA měla v roztoku těsně po svém úplném rozpuštění, avšak dříve, než by stačila disociovat. Můžeme také říci, že v roztoku samotné kyseliny HA platí cA = [HA] + [A−].
Druhá složka pufru, sůl, ve vodném roztoku zcela disociuje:
- AB → B+ + A−.
Protože jen velmi malá část kyseliny HA poskytuje anion A−, a naopak prakticky ze všech molekul soli AB vznikne A−, můžeme tvrdit, že rovnovážná koncentrace A− je prakticky rovna teoretické počáteční koncentraci soli AB (označíme cB):
(3) |
.
Do rovnice (1) dosadíme (2) a (3):
.
Vyjádříme [H+]:
a podle definice dostáváme:
.
Algebraicky upravíme:
a konečně:
.
Shrňme předpoklady, za nichž bude Hendersonova a Hasselbalchova rovnice platit:
- Pracujeme s velmi zředěným roztokem, jehož chování je blízké ideálnímu roztoku. Aktivity a koncentrace složek jsou prakticky stejné, disociační konstanta nezávisí na složení roztoku.
- HA je slabá kyselina, která jen velmi málo disociuje.
- Sůl AB ve vodném roztoku zcela hydrolyzuje.