Hemoragické cévní mozkové příhody/PGS/diagnostika
Tento článek je určen pro postgraduální studium | ||||
Prosíme, neprovádějte věcné editace, nemáte-li potřebnou kvalifikaci. | ||||
Editujte s rozvahou. Věcné změny nejprve projednejte v diskusi. | ||||
Hemoragické CMP se rozdělují na dvě velké, částečně společně se vyskytující skupiny: krvácení intracerebrální a krvácení subarachnoidální či intraventrikulární.
Definice[upravit | editovat zdroj]
Krvácení do mozkové tkáně, eventuelně s přidruženým krvácením do komor nebo subarachnoidálním krvácením.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Stejný jako u ischemického insultu či nález velmi rychle progredující do ztráty vědomí nebo časný výskyt epileptických projevů. Jasné rozlišení je možné pouze na podkladě zobrazovacího vyšetření.
Příčiny[upravit | editovat zdroj]
Nejčastější příčiny |
---|
|
Klasifikace[upravit | editovat zdroj]
Dle lokalizace:
typické centrální krvácení – „hypertonické“ intracerebrální krvácení na podkladě small vessel disease komplex;
atypické lobární krvácení – intracerebrální krvácení na podkladě výše uvedených příčin (Tab.4).
Vyšetřovací postup a léčba[upravit | editovat zdroj]
Stejný algoritmus jako u každého akutního neurologického pacienta (kapitola 2) či u pacienta s poruchou vědomí (kapitola 3) eventuelně jako u pacientů se syndromem nitrolební hypertenze (kapitola ?), s důrazem na včasné provedení CT mozku a následný transport na JIP (jednotku intenzivní péče) bez ohledu na typ krvácení a případný dobrý klinický stav pacienta.
U atypické hemoragie je nutná konsultace neurochirurgického pracoviště s ohledem na další vyšetřování příčin a zvažování eventuelní neurochirurgické intervence (dekomprese, komorová drenáž). U mladších pacientů bez rizikových faktorů je nutné (i s odstupem) vyloučení zdroje krvácení při jakékoliv lokalizaci (provedení MR mozku, MR angio, DSA, CT angio).
Léčba spontánního intracerebrálního krvácení a prevence jeho progrese probíhá jen na příslušné JIP.
- kontrola krevního tlaku (korekce systolického krevního tlaku nad 180 u hypertoniků, optimálně do 160)
- úprava hypokoagulační poruchy (aplikace vitaminu K, mražené plazmy, rekombinantního aktivovaného plazmatického faktoru VII).
- snížení nitrolebního tlaku – antiedematozní terapie – mannitol
- analgosedace/relaxace, umělá plicní ventilace – permisivní hypokapnie
- barbiturátové koma
- hypotermie
- eliminace výkyvů nitrolebního tlaku – laxantia, antitusika
- zvážení indikace dekompresní kraniektomie