Goniometrie

Goniometrie je nauka o měření úhlů. Využívá se k určení aktivního a pasivního rozsahu v kloubu a případně ke kvantifikaci postavení kloubu (například měření hyperextenčního postavení). Hodnoty jsou pouze fyzikální. To znamená, že nedává informace o kvalitě, ale o kvantitě prováděného pohybu.

Výchozí poloha

Je velmi důležitou součástí goniometrie. Je to poloha, ve které se klouby nacházejí ve "startovací" poloze, jež odpovídá jejich nulovému postavení.

Standardní výchozí poloha

(= základní anatomické postavení):

• hlava vzpřímeně;
• oči vodorovně;
• hrudník ve středním postavení mezi nádechem a výdechem;
• břišní svaly napjaté;
• horní končetiny volně podél těla, dlaněmi vzhůru;
• nohy − stoj spojný;
• kolena natažena.

Fixace

• fixace proximální komponenty – pohyb pouze distální částí
• zábrana substitučním pohybům

Přiložení goniometru

U převážného množství kloubů se přikládá ze strany laterální (výjimkou jsou prsty a supinace, pronace nohy) a střed goniometru se přiloží do osy pohybu kloubu, který podléhá vyšetření. Pevné rameno goniometru se pak nachází v paralelním postavení s podélnou osou s proximálním fixovaným segmentem. Pohyblivé rameno goniometru naproti tomu paralelně s podélnou osou s distálním pohybujícím se segmentem.

Záznam měření

Anatomické postavení těla

= metoda SFTR, která vychází z měření v jednotlivých rovinách (S - sagitální, F - frontální, T - transverzální, R - rotace)

První číslo značí pohyby vedené od těla, extenzi a everzi, druhé číslo je nulová hodnota a everze a třetí číslo je flexe a pohyby vedené k tělu.

Odkazy

Použitá literatura

• KOLÁŘ, Pavel. Rehabilitace v klinické praxi. - vydání. Galén, 2009. 713 s. ISBN 9788072626571.