Goniometrie
Goniometrie je nauka o měření úhlů. Využívá se k určení aktivního a pasivního rozsahu v kloubu a případně ke kvantifikaci postavení kloubu (například měření hyperextenčního postavení). Hodnoty jsou pouze fyzikální. To znamená, že nedává informace o kvalitě, ale o kvantitě prováděného pohybu.
Výchozí poloha[upravit | editovat zdroj]
Je velmi důležitou součástí goniometrie. Je to poloha, ve které se klouby nacházejí ve "startovací" poloze, jež odpovídá jejich nulovému postavení.
Standardní výchozí poloha[upravit | editovat zdroj]
(= základní anatomické postavení):
- hlava vzpřímeně;
- oči vodorovně;
- hrudník ve středním postavení mezi nádechem a výdechem;
- břišní svaly napjaté;
- horní končetiny volně podél těla, dlaněmi vzhůru;
- nohy − stoj spojný;
- kolena natažena.
Fixace[upravit | editovat zdroj]
- fixace proximální komponenty – pohyb pouze distální částí
- zábrana substitučním pohybům
Přiložení goniometru[upravit | editovat zdroj]
U převážného množství kloubů se přikládá ze strany laterální (výjimkou jsou prsty a supinace, pronace nohy) a střed goniometru se přiloží do osy pohybu kloubu, který podléhá vyšetření. Pevné rameno goniometru se pak nachází v paralelním postavení s podélnou osou s proximálním fixovaným segmentem. Pohyblivé rameno goniometru naproti tomu paralelně s podélnou osou s distálním pohybujícím se segmentem.
Záznam měření[upravit | editovat zdroj]
= metoda SFTR, která vychází z měření v jednotlivých rovinách (S - sagitální, F - frontální, T - transverzální, R - rotace)
První číslo značí pohyby vedené od těla, extenzi a everzi, druhé číslo je nulová hodnota a everze a třetí číslo je flexe a pohyby vedené k tělu.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KOLÁŘ, Pavel. Rehabilitace v klinické praxi. - vydání. Galén, 2009. 713 s. ISBN 9788072626571.