Gama-glutamyltransferáza
(přesměrováno z GGT)
γ-glutamyltransferáza (GGT, dříve též GMT, EC 2.3.2.2) je klíčovým enzymem γ-glutamylového cyklu, který zabezpečuje transport některých aminokyselin a peptidů přes buněčnou membránu z extracelulární tekutiny do buněk.
GGT katalyzuje přenos γ-glutamylové skupiny: z γ-glutamylpeptidů na jiné peptidy, aminokyseliny nebo vodu. Donorem γ-glutamylového zbytku je tripeptid glutathion (γ-glutamylcysteinylglycin) nacházející se v buňkách živočichů, rostlin i bakterií. Chrání organismus před oxidačním stresem (podílí se na odstraňování peroxidu vodíku). Je obnovován reakcí katalyzovanou glutathionreduktázou.
Výskyt GGT[upravit | editovat zdroj]
Membrány buněk s vysokou sekreční nebo absorpční kapacitou, játra (mikrozomální frakce hepatocytů a membrány buněk výstelky žlučových cest), proximální tubuly ledvin, enterocyty a pankreas.
Syntézu GGT indukují i některá léčiva (barbituráty, antidepresiva, alkohol). Také se může uvolnit z membrán detergentním působením, např. žlučových kyselin nebo alkoholu.
Hodnocení sérové aktivity GGT[upravit | editovat zdroj]
Zvýšení GGT je typické především pro poškození hepatobiliárního traktu. K tomu dochází při intrahepatální nebo extrahepatální cholestáze (v těchto případech je zvýšena i alkalická fosfatáza), hepatocelulárním poškození – akutní a chronická jaterní onemocnění, nádory jater a pankreatu.
Vysoké izolované zvýšení GGT může být známkou poškození jater z důvodů chronického požívání alkoholu. Zvýšená aktivita je u alkoholiků i v případě, že ještě nejsou poškozena játra (indukce syntézy GGT).
Stanovení GGT[upravit | editovat zdroj]
Princip stanovení vychází z reakce, kterou GGT katalyzuje fyziologicky v organismu. Sleduje se přenos γ-glutamylového zbytku ze substrátu na akceptor, kterým je glycylglycin. Jako substráty se používají L-γ-glutamyl-p-nitroanilid nebo L-γ-glutamyl-3-karboxy-4-nitroanilid. V průběhu reakce se po přenosu γ-glutamylového zbytku na akceptor uvolňuje barevný p-nitroanilin (ze substrátu L-γ-glutamyl-p-nitroanilidu) nebo 5-amino-2-nitrobenzoát (ze substrátu L-γ-glutamyl-3-karboxy-4-nitroanilidu), jejichž přírůstek je přímo úměrný aktivitě GGT ve vyšetřovaném vzorku.
| Fyziologické hodnoty fS-GGT | |
|---|---|
| Muži | 0,14–0,84 μkat/l |
| Ženy | 0,14–0,68 μkat/l |
Fyziologicky jsou vyšší hodnoty GGT u mužů, vzhledem k vyššímu obsahu v prostatě.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
[zdroj?]
