Fascie bederní
V krajině bederní se nacházejí tři typy fasciálních struktur: povrchová fascie, třívrstevná hluboká fascie a několik viscerálních fascií.
Povrchová fascie[upravit | editovat zdroj]
Rozděluje hypodermis na povrchovou a hlubokou adipózní tkáň. Začíná na arcus zygomaticus a končí na dolních končetinách v oblasti kotníků a horních končetinách v oblasti zápěstí. Tvoří jedno kontinuum.
Funkce[upravit | editovat zdroj]
Má velký význam pro lymfatickou drenáž, termoregulaci, venózní návrat a uspořádání tukové tkáně (vznik celulititdy). Její dysfunkce může být jednou z příčin varixů.
Hluboká fascie[upravit | editovat zdroj]
V oblasti trupu má tři vrstvy: povrchovou, střední a hlubokou.
Povrchová vrstva[upravit | editovat zdroj]
Obsahuje m. trapezius, m. latissimus dorsi, m. gluteus maximus, m. pectoralis major, m. obliquus abdominis externus a posteriorní vrstva thorakodorzální fascie.
Funkce[upravit | editovat zdroj]
Hraje klíčovou roli v koordinaci trupu s končetinami.
Střední vrstva[upravit | editovat zdroj]
V ní se nachází m. rhomboideus major i minor a m. serratus posterior. Distálně přechází v posteriorní vrstvu thorakolumbální fascie. Anteriorně přechází ve fascii m. serratus anterior a poté v klavipektorální fascii.
Funkce[upravit | editovat zdroj]
Tvoří rovinu, po které může klouzat povrchová vrstva svalů vůči vrstvě hluboké. Také funkčně spojuje svaly podílející se na skapulární stabilitě.
Hluboká vrstva[upravit | editovat zdroj]
Zde se nachází: m. erector spinae, m. transversus abdominis a m. obliquus abdominis internus. V oblasti pánve tato myofasciální vrstva přechází v urogenitální diafragmu, centrální úpon perinea a m. levator ani, hluboké vrstvy anococcygeálního vazu a presakrální fascii.
Funkce[upravit | editovat zdroj]
Hraje klíčovou roli pro správné držení těla.
Viscerální fascie[upravit | editovat zdroj]
Leží pod mesotelem serózy a spolu s ním obklopuje vnitřnosti. Její začátek je na lebeční bázi a konec v oblasti pánevního dna. Prochází krční krajinou do oblasti hrudníku a vytváří mediastinum. Poté probíhá přes hiatus oesophagus a hiatus aortae do břišní dutiny, kde opět pokračuje jako mediastinum. Pokračuje do pánevního dna, kde obaluje sagitálně ležící orgány.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
ELSEVIER, Churchill. Functional Atlas of the Human Fascial System, Carla Stecco : Fascial System. - vydání. Elsevier - Health Sciences Division, 2015. 382 s. ISBN 9780702044304.
PAOLETTI, Serge. Fascie : anatomie, dysfunkce, léčení. - vydání. Poznání, 2009. 326 s. ISBN 9788086606910.
