Fórum:Testy/Rogo
Rogo je, stejně jako Moodle, volně šiřitelný program, je však zaměřený na elektronické testování ve všech jeho fázích. Rogo vzniklo v roce 2003 na lékařské fakultě University of Nottingham pod názvem TouchStone („prubířský kámen“). Po úspěchu na domovské fakultě bylo přijato jako klíčový systém pro celou univerzitu, převedeno na software s otevřeným zdrojovým kódem a při té příležitosti i přejmenováno, aby nedocházelo k záměnám s jinými systémy. Rogō v latině znamená "ptám se" [1].
Licence[upravit | editovat zdroj]
Z pohledu licence je webová aplikace pro on-line testování Rogo je svobodně šiřitelný open source program, uvolněný pod GPL verze 3.0. Je tedy možné kód měnit, rozšiřovat jej a přispívat tak k projektu.
Rozšíření[upravit | editovat zdroj]
Zásluhou britské společnosti JISC získala finanční podporu otevřená komunita, která se zabývá vývojem Rogo. Tato komunita se také zasloužila o rozšíření systému na dalších pět britských univerzit (University of Oxford, University of Bedfordshire, University of East Anglia, De Montfort University a University of the West of Scotland), které u sebe systém implementují, testují a hodnotí.
Tvorbu testů v Rogo je možné si vyzkoušet na demo verzi University of Nottingham. Více informací naleznete na hlavní stránce projektu.
Stav implementace v ČR[upravit | editovat zdroj]
V ČR je systém Rogo nainstalován (na serveru 1. LF UK) na adrese https://www.rogo.cz/. 1. LF připravila český překlad prostředí a pracuje kontinuálně i na lokalizaci nápovědy. Studenti jsou do systému importování automaticky ze SIS a mohou se autentifikovat svým CAS účtem.
Dokumentace[upravit | editovat zdroj]
- Správa projektu je otevřená a používá systém pro řízení projektů JIRA.
- Dokumentace je k dispozici ZDE
Výhody[upravit | editovat zdroj]
Na rozdíl od jiných programů Rogo pokrývá a podporuje všechny kroky cyklu tvorby testů, od spolupráce při přípravě testových úloh, přes jejich oponování z hlediska obtížnosti a relevance, tvorbu plánu testu, standardizaci, až po vyhodnocení kvality otázek. Takto komplexní řešení přináší podstatné výhody. Např. k oponentuře testových úloh je vhodné přizvat řadu vlastních i externích odborníků, což bývá obvykle časově a organizačně náročné. Pokud přitom návrhy položek kolují mezi větším počtem lidí, je velmi obtížné zajistit jejich utajení. V Rogo jsou naopak oponenti vyzváni k připojení do systému, takže testové úlohy systém vůbec neopustí. Komentáře a připomínky se opět vkládají přímo do Rogo a autoři úloh na ně mohou ihned reagovat. Poté, co test proběhl, je možné zobrazit popisné charakteristiky, histogram celkových skóre všech studentů, obtížnosti a diskriminační indexy položek apod. Z hlediska uplatňování moderních postupů v testování je systém zcela unikátní a jeho zavedení podporuje rozšíření správné testové praxe do terénu.
Systém umožňuje distribuovat jak papírové tak i on-line testy, a to pro sebehodnocení i pro zabezpečené sumativní testování. [2]
Systém Rogo vznikl na lékařské fakultě a je pro výuku medicíny velmi dobře přizpůsoben. Mimo jiné dovoluje použít v úlohách interaktivních obrázků, na nichž student myší vyznačí hledaný objekt. Systém pak vyhodnotí, zda hledanou strukturu označil s požadovanou přesností.
Rogo podporuje autentizaci pomocí adresářové služby LDAP, kterou používá celá Univerzita Karlova v Praze. Pomocí webové služby jsou importovaná metadata popisující, jaké předměty mají studenti zapsané.
|
Nevýhody[upravit | editovat zdroj]
Do vývoje testovacího systému Rogo je zapojena řádově menší komunita, než do vývoje Moodle. Je to dáno menším rozšířením, užším zaměřením i poměrně krátkou dobou od uvolnění do režimu open source. Podíváme-li se např. na blog nottinghamské univerzity, zjistíme, že počet příspěvků vztahujících se k Rogo, je asi desetkrát menší než k Moodle. Na druhou stranu pro řešení problémů a nových úkolů vývoje se používá tzv. lístkový systém, díky čemuž požadavky na další vývoj může přidat kterýkoli uživatel.
Tip: Jak Rogo počítá diskriminační schopnost položky? | |
Jak se v Rogo zjistí schopnost položky rozlišit mezi dobrými a špatnými studenty? Rogo počítá diskriminační index ULI jako rozdíl relativních četností správné odpovědi u nejlepších a nejhorších 27,5 %. Pokud např. kohorta studentů odpoví na otázku tak, že 27,5 % nejlepších studentů má správnou odpověď v 95 % a 27,5 % nejslabších má správnou odpověď v 62 %, je rozdíl mezi skupinami 33 %. To odpovídá diskriminačnímu indexu položky 0,33. Aby úloha dobře rozlišovala mezi dobrými a špatnými studenty, měl by její diskriminační index být alespoň 0,2. Po testování vypočítá program Rogo diskriminační indexy pro každou položku testu automaticky, což umožňuje identifikovat špatně sestavené otázky a vyloučit je z dalšího používání. |
- ↑ WILSON, Scott. Rogō: an open source solution for high-stakes assessment [online]. OSS Watch team blog: open source software advisory service, ©2012. [cit. 2012-12-09]. <http://osswatch.jiscinvolve.org/wp/2012/09/13/rogo-an-open-source-solution-for-high-stakes-assessment/>.
- ↑ BAYLEM, N.J, S WILKINSON a R DENNICK. Would the MRCS Written Papers Benefit from Computerisation? The University of Nottingham Experience. Bulletin of The Royal College of Surgeons of England [online]. 2011, roč. -, vol. 93, no. 1, s. 1-5, dostupné také z <http://docserver.ingentaconnect.com/deliver/connect/rcse/14736357/v93n1/s24.pdf?expires=1366271393&id=73830846&titleid=6331&accname=1.LF+UK+-+Ustav+vedeckych+informaci&checksum=D5E75025CEC1A5B4BD83B83C9590CF74>. ISSN 14736357. DOI: 10.1308/147363511X546545.