Evokované potenciály (2. LF UK) OLD

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

Doporučená literatura[upravit | editovat zdroj]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

Doporučená literatura[upravit | editovat zdroj]


			Článek ke kontrole
			Žádá se kontrola tohoto článku učitelem.
			Navržený učitel: Petr Heřman

Teorie ==

Evokované potenciály (EP) jsou změny elektrické aktivity mozku (nebo určité nervové dráhy) vyvolané reakcemi na podněty z vnějšího prostředí. EP dále rozdělujeme do několika kategorií (podrobněji viz Evokované potenciály) dle typu podnětu a tedy příslušné nervové dráhy:

1. VEP (zrakové EP = visual EP)
2. AEP (sluchové EP = acoustic EP)
3. SEP (somatosenzorické EP = somatosensoric EP)
4. MEP (motorické EP = motoric EP)

AEP - Sluchové evokované potenciály

Vyšetření Evokovaných potenciálů (EP) se zakládá na sledování aktivity mozku v reakci na podněty zvenčí (v tomto případě akustické vjemy).

Jedná se o elektrofyziologické lékařské vyšetření patřící k významným diagnostickým metodám – používá se v případě podezření na postižení sluchové dráhy.

Používá se metoda BAEP (Brainstem Auditory Evoked Potentials) a slouží k vyšetření sluchové dráhy od periferie (sluchový nerv) do úrovně mozkového kmene. Vyšetření pacienta probíhá v klidném a tichém prostředí, trvá cca 10–15 minut, během kterých pacient relaxuje (ideálně spí). Na určitá místa má přilepeny 3 elektrody (čelo, zátylek, tvář – podrobněji viz níže), které zaznamenávají reakce mozkového kmene na akustické vjemy ve sluchátkách. Vždy se vyšetřuje buď pravé nebo levé ucho – do nevyšetřovaného ucha je ze sluchátek pouštěn maskovací šum. Ke stimulaci vyšetřovaného ucha se používá jednoduchý sluchový podnět, tzv. klik. Jedná se o krátké kliknutí, které je opakovaně aplikováno do sluchátek, stimulus má určitou intenzitu a frekvenci, obě se v průběhu vyšetření mění (zvyšují).

Výhodou vyšetření je, že nevyžaduje žádnou pacientovu zvláštní přípravu.

Provádíme přístrojem Sentiero ABR.

Princip

Akustické vnější stimuly, se kterými mozek přichází do styku, vyvolávají odpovídající mozkovou aktivitu. Vyšetření měří rychlost, jakou se signály zvenčí dostanou k mozku (tedy měří, jak dlouho mozku trvá přijmout a interpretovat zprávy). Akusticky evokované odpovědi mozkového kmene získávané z elektrod jsou zaznamenávány celkem do 7 křivek (vln). Vlna I má nejnižší amplitudu a vlna V nejvyšší. Křivka evokované odpovědi se postupně vykresluje. Na evokované odpovědi hodnotíme jednak latenci (reakční čas) jednotlivých vln a také latenci mezivrcholových intervalů – vln I–III (odráží vedení v periferní části sluchové dráhy) a III–V (odráží vedení v centrální části sluchové dráhy) a I–V.

Sluchové kmenové potenciály

VLNA I – odpovídá vlně N1 elektrokochleogramu – je generovaná v distální části n VIII
VLNA II – vzniká v proximální části kochleárního nervu, včetně kmenové části
VLNA III – vzniká v dolní části pontu
VLNY IV a V – vznikají v horním pontu a mesencefalu

Faktory ovlivňující BAEP měření

Věk pacienta
Pohlaví
Intenzita opakovaného kmitočtu
Polarita signálu

Klinické využití

Diagnostická metoda BAEP slouží k vyšetření sluchové dráhy, periferie n. VIII, mostomozečkového koutu a mozkového kmene. Podává informace o poruchách sluchu (jedná-li se o převodní poruchy, kochleární nebo retrokochleární léze) a o případné kmenové lézi sluchové dráhy. Využívá se i pro peroperační monitoraci funkce mozkového kmene a n. VIII při operacích v zadní jámě lebeční.

Zadání[upravit | editovat zdroj]

Vyšetřete BAEP na jednom uchu vyšetrované osoby při různých hladinách intenzity akustických stimulů.

Výsledné křivky (skupina K6J). Číslo vlevo ukazuje intenzitu zvukového podnětu, barva u čísla říká, jestli přístroj považuje dané měření za důvěryhodné. V tomto případě přístroj vyhodnotil měření u druhé a třetí intenzity jako nedůvěryhodné (nadměrný hluk v místnosti). Přesto lze z křivek odvodit, že pacient reagoval nejrychleji na první podnět (tedy na nejvyšší intenzitu zvuku) a na další dva podněty byla jeho reakce viditelně pomalejší.

Jako další možné výsledky (skupina K6H) se zobrazí hodnoty impedance a zaznamenaného šumu.

Postup vyšetření[upravit | editovat zdroj]

(Je lepší si zajít do místnosti, kde je ticho. Nechtěné zvuky ovlivňují vyšetření.)

Připojení konektorů[upravit | editovat zdroj]

(Jen v případě, že již nejsou zapojeny!)

Sluchátka – modrý
Elektrodový kabel -– bílý

Nastavení přístroje[upravit | editovat zdroj]

POZOR! NIKDY NEAKTIVUJTE DEMO MÓD!

(vysvětlení v manuálu – viz zdroje)

Zapnutí přístroje kulatým tlačítkem na pravé straně přístroje
Vložení nového pacienta – ikona zelené+
1. ID:
  1. číslo kruhu (číslo 1–10)
  2. tým (písmeno A–J)
  3. abecední pořadí studenta v týmu (číslo 1–4, příp. 3)
2. Další položky jsou samovysvětlující
3. Potvrdíme stiskem OK
Výběr vyšetření: ABR
Zvolíme ucho, které budeme vyšetřovat

Možnosti nastavení[upravit | editovat zdroj]

(Informativní přehled možností nastavení parametrů vyšetření)

Stimul:
1. Klik / Chirp
2. Kondenzace / Rarefakce / Alternující
3. Maskování Ano / Ne
Použité intenzity (levé, pravé)
Opakovací frekvence
Průměry
Nepravidelně (jitter): Ano / Ne
Parametry záznamu:
1. Automatická detekce J5: Ano/Ne
2. Automatické pokračování: Ano/Ne
3. Auto Stop: Ano/Ne
4. Šumové kritérium:
5. Minimální amplituda J5
6. Věková skupina: Novorozenec – Dospělý

Příprava pacienta[upravit | editovat zdroj]

(Toto vyšetření nevyžaduje pro pacienta nijak zvláštní přípravu, neomezuje pacienta v dietním, ani léčebném režimu)

Očistíme a odmastíme pokožku etanolem na místě elektrod (umístění elektrod níže)
Umístění elektrod
1. Processus mastoideus
Umístění elektrod: (Elektrody potřeme vodivou pastou, jinak přístroj nenaměří žádné hodnoty.)
1. Processus mastoideus bilat.
  
  Při vyšetřování pravého ucha je červená elektroda na ipsilaterálním mastoidu (čili na laterální straně mastoideu strany kterou měříme).
2. Vertex anebo vysoko na čele, brání-li vlasy (hned pod skalpem)
Zapojení elektrod:
1. Černá: kontralaterální mastoid
2. Červená: ipsilaterální mastoid
3. Bílá: vertex nebo čelo
Nasazení sluchátek:
1. Červená: pravé ucho
2. Modrá: levé ucho
Důležité je, aby se pacient během vyšetřovacího procesu hýbal co nejméně. Pacienta usadíme pohodlně do křesla a zajistíme maximální klid v místnosti, kde vyšetření probíhá. Snažíme se omezit rušivé elementy v okolí na minimum (např. pomocný závěs, zavřené dveře, spolupráce spolužáků), pacient v ideálním případě usne – např. novorozencům můžeme pro zklidnění podat 20% roztok glukózy. Doporučujeme také, aby měl pacient v době vyšetření opřenou hlavu (např. židle s vysokým opěradlem), pacient se poté cítí ve větším pohodlí. Kvalitu záznamu zobrazuje během vyšetření panel EEG: černý rámeček je v ideálním případě prázdný. Důvěryhodnost záznamu zobrazuje semafor nalevo od křivky (zelená barva – velmi věrohodné, červená barva – nevěrohodné). Veškerá důvěryhodnost záznamu je závislá na míře rušivých podnětů v okolí pacienta.

Vyšetření[upravit | editovat zdroj]

Spustíme vyšetření
Po doběhnutí vyšetření – klikání o intenzitách nejprve 70 dB, pak 50 dB a 30 dB – vybereme na třech vzniklých zprůměrovaných křivkách body ve vrcholech vln I, III a V (tyto vlny jsou konstantně výbavné, vlny II a IV mají menší diagnostickou výtěžnost):
1. Na spodním panelu vybereme ikonu znázorňujcí EEG křivku
2. Vrcholový bod posouváme pomocí šipek (mezi body pro vlnu I, III a V přepínáme pomocí tlačítka s příslušnou ikonou)

Vyhodnocení[upravit | editovat zdroj]

Pokud jsou hodnoty správně nastaveny, přístroj by měl automaticky vyhodnotit, zda je sluchová dráha v pořádku. V manuálu přístroje je uvedeno, že by si každá laboratoř měla nastavit vlastní standardy podle svých měření – výsledky může ovlivnit např. šum v místnosti nebo svalová aktivita vyšetřovaného. Jiné hodnoty naměříme také u dětí (do 5 let), jiné u pacientů nad 60 let. Prvních sedm vln by mělo proběhnout během 10 ms, vlna V mívá nejvyšší amplitudu. Obecně platí, že ženy mají latenci nižší.