Dobře diferencovaný uroteliální papilokarcinom (preparát)

Z WikiSkript

Přehledné zobrazení
Přehledné zobrazení
Zvětšení
Zvětšení
Detail
Detail

Neinvazivní papilární uroteliální karcinom je exofyticky rostoucí epitelový nádor nacházející se ve vývodných cestách močových (ledvinná pánvička, ureter, močový měchýř a vzácně uretra). Často recidivuje a high grade léze může přecházet do invazivního nádoru.

Histologie[upravit | editovat zdroj]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Močový měchýř (preparát).

Příčina[upravit | editovat zdroj]

Etiologicky významný vliv má především kouření, expozice anilinovým barvivům, určitá léčiva (např. cyklofosfamid) a schistosomiáza.

Makroskopie[upravit | editovat zdroj]

Papilárně uspořádaný, exofyticky rostoucí nádor nejčastěji lokalizovaný v močovém měchýři. Papily jsou tenké a "plavou" ve vodním proudu.

Mikroskopie[upravit | editovat zdroj]

Neinvazivní uroteliální karcinom low grade je tvořený papilami vystlanými urotelem s mírnými cytologickými a architektonickými atypiemi, s mírně nepravidelnými a pleomorfními jádry, se ztrátou polarity buněk. V centrech papil je fibrovaskulární stroma.

V high grade lézí může docházet k fúzi papil, jsou zde nápadnější cytologické atypie, variabilita velikosti jader, která jsou nepravidelná a pleomorfní. V high grade lezích jsou četné mitózy včetně povrchových partií urotelu.

Prognóza a komplikace[upravit | editovat zdroj]

Jemné papily se mohou na konci "odlamovat" a z otevřených kapilár dochází k mikroskopickému krvácení - hematurie (důležité v diagnostice). Zároveň lze využít i cytologii moči. Lokalizace nádoru rozhoduje o symptomech – v ureteru může i malý tumor způsobit obstrukci lumen a následnou hydronefrózu, naopak větší tumor v močovém měchýři může být velmi dlouho asymptomatický. Časté jsou recidivy (i opakované), u low grade lézí může dojít k progresi do vyššího grade - high grade.

Výskyt[upravit | editovat zdroj]

Muži jsou postiženi až 3x častěji. Medián výskytu je 70 let.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.


  • BRYCHTOVÁ, Svetlana a Alice HLOBILKOVÁ. Histopatologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. 112 s. ISBN 978-80-247-1650-3.