Difrakce světla
Z WikiSkript
Jev odchýlení světla od přímočarého směru šíření, které není způsobeno odrazem či lomem. Nastává na překážkách, které mají velikost srovnatelnou s vlnovou délkou světla.
Důležitý je průchod světla štěrbinou, která je podle Huygensova principu zdrojem elementárních vln.
Optická mřížka je tvořena velkým počtem rovnoběžných vrypů na skle (až 1000 na 1 mm), kdy neporušená místa představují štěrbiny a vrypy mezery mezi nimi.
- d · sin α = k · λ
- d = mřížková konstanta (vzdálenost štěrbin), α = úhel vycházejících paprsků, k = řád ohybového maxima, λ = vlnová délka světla
Z rovnice vyplývá, že při průchodu bílého světla vznikne interferencí ohybové (mřížkové) spektrum, kdy je nejvíce odchýleno červené a nejméně fialové světlo.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- KUBÁTOVÁ, Senta. Difrakce (ohyb) světla [online]. [cit. 2010-09-03]. <https://uloz.to/!CM6zAi6z/biofot-doc>.