Dentální kovy a jejich slitiny

Kovy jsou nejstarším materiálem užívaným v protetice. Zejména pro svoji pevnost, tvrdost a odolnost mají široké využití. Nevýhodou některých slitin je jejich snížená biokompatibilita a kovy zasahující do viditelného úseku chrupu nemusí vždy splňovat požadavky estetické stomatologie. Z ryzích kovů se v protetice zpracovává pouze titan, galvanoplasticky zlato, stříbro a měď. V ostatních případech se jedná o slitiny.

Slitina je materiál, který se skládá ze dvou nebo více kovů popř. nekovů.

Mechanické vlastnosti slitin

• mez kluzu – charakterizujeme jako napětí způsobující trvalou deformaci slitiny o dané velikosti;
• tvrdost (měříme podle Vickerse nebo Brinella) – vtlačujeme buď diamant ve tvaru jehlanu nebo kuličku;
• modul elasticity – vztah mezi deformací a napětím.

Rizikem u používání kovových materiálů v dutině ústní je jejich koroze, která způsobuje jednak uvolňování kovu do organismu, jednak změnu barvy. Významnou otázkou je biokompatibilita slitiny - nesmí být toxická a vyvolávat alergie.

Zpracování kovů

• odléváním - za tepla
• frézováním - za studena
• tvářené slitiny - plechy, dráty
• pájky
• galvanoforming

Dle chemického složení rozdělujeme dentální kovy na

1. Dentální slitiny ušlechtilých kovů
2. Slitiny obecných kovů

Dentální slitiny ušlechtilých kovů

Dentální slitiny ušlechtilých kovů obsahuji nejméně 75 % Au a kovů ze skupiny platiny (Ag, Cu, Pt, Pd a Ir).

• Jejich základem je Au, Ag, Pd.
• Ryzí zlato je ze všech nejstálejší, korozně odolné, ale značně měkké.
• Slitiny ušlechtilých kovů se dodávají ve formě litiny, drátu nebo plechu.
• Dělí se podle barvy na žluté a bílé.

Dentální slitiny z ušlechtilých kovů dělíme na

1. Slitiny s vysokým obsahem zlata a kovů skupiny platiny podle ISO 1562 (platina, paladium, iridium).
   • Slitiny I typu s velkou měkkostí (22k) – I: málo namáhané inleje.
   • Slitiny II typu se střední pevností (20k) – I: rozsáhlé inleje, jednotlivé korunky, malé můstky.
   • Slitiny III typu s vysokou pevností (18k) – I: velmi namáhané inleje, můstky.
   • Slitiny IV typu extra tvrdé (16k) – I: vhodné pro můstky, třmeny, zásuvné spoje.
2. Slitiny s redukovaným obsahem zlata a kovů skupiny platiny podle ISO 8891:1995 – jejich výhodou je tvrdost.
   • Dentální slitiny zlatoplatinové.
   • Dentální slitiny zlatopalladiové.
   • Zlaté pájky – slouží ke spojení zlatých slitin.
3. Poloušlechtilé slitiny dentálních kovů – slitiny obsahující stříbro a palladium.
   • Dentální slitiny stříbrné – dělíme na nízkotavitelné a vysokotavitelné.

Slitiny obecných kovů

Slitiny pro nosné části kovokeramických náhrad – jsou ze 60 % složeny z palladia a dále obsahují stříbro, cín, indium, gallium a stopová množství dalších prvků – zlato, zinek. Smyslem poměrně složitého složení je nastavení potřebných vlastností slitiny.

Chromkobaltové (ISO 6871-1)

• Co nad 60%
• tvrdé, odolné vůči korozi
• konstrukce můstků a částečně snímatelných náhrad
• metalokeramika
• dlahy, šrouby
• alergie na Cr a Be

Chromniklové

• tvrdé, odolné vůči korozi
• alergie na Ni

Nerezavějící ocel

• slitina Fe,Cr,Ni
• dráty - spony, ortodoncie

Titan

• vysoce odolný vůči korozi - pokrývá se na povrchu vrstvou oxidů = pasivační vrstva
• mechanicky dobře odolný
• použití - čistý nebo ve slitině (s Va, Al)
• korunky, můstky, abutmenty,kořenové inleje, kotevní prvky (ortodontické dráty), implantologie, traumatologie
• alergie pouze výjimečně

Hliníkové bronzy

• kov žluté barvy - "levnější zlato"
• velká náchylnost ke korozi
• špatná biokompatibilita, nedoporučují se!

Pájky

• slouží ke spojení 2 různých kovů

Odkazy

Související články

• Plasty v protetice

Použitá literatura

• DOSTÁLOVÁ, Taťjana. Slitiny v zubní protetice. LKS. 2005, roč. 15, vol. 10, s. 22, ISSN 1210–3381.