Degenerativní onemocnění krční páteře

Z WikiSkript

Degenerativní onemocnění páteře, obecně[upravit | editovat zdroj]

  • jedna z nejčastějších příčin pracovních neschopností, často vedou k invaliditě
  • tyto změny samy o sobě neurochirurg neřeší, řeší je až v případě, kdy působí kompresi nervových struktur
  • to se projeví iritační nebo zánikovou neurologickou symptomatologií
  • jediné, čeho operačně dosáhneme, je dekomprese struktur, k obnově funkcí dojde, jen když mícha ještě není ireverzibilně poškozená
  • patogeneze – degenerace probíhá na všech strukturách páteře – ploténka – rozpad kolagenních vláken, pokles vody, ubývají elastická vlákna, vznikají trhliny, rozpad na sekvestry, vznikají osteofyty na kostech, …
    • na útlaku se kromě výhřezů plotének (to je nejčastější) podílejí i kostní apozice

Krční úsek páteře[upravit | editovat zdroj]

RTG – degenerativní onemocnění krčního páteře.
  • dochází k výhřezu plotének, produktivním změnám, … a následně stenóze kanálu nebo útlaku foramin
  • výhřez se manifestuje spíše náhlou, rychle progredující symptomatologií, produktivní změny mají většinou chronické příznaky
  • vertebrální syndrom – omezení pohyblivosti krční páteře, blokády, kontraktury, bolestivost
  • charakteristický příznak výhřezu ploténky – tzv. decharge electrique (Lhermittův příznak) – při předklonu hlavy pocit elektrické rány podél páteře
  • komprese se projeví kořenovým syndromem (radikulopatií) a kompresí míchy (myelopatií)
  • krční kořenové syndromy – cervikobrachiální syndromy
  • iritační radikulární příznaky – bolestivé vyzařování do příslušného dermatomu v horních končetinách
  • zánikové příznaky motorické a senzitivní
  • myelopatie – útisk je zpředu (buď ploténkou nebo osteofyty) – proto je postižena hlavně motorika
  • čití je postiženo až při rozsáhlém útlaku
  • pod místem komprese – obraz centrální parézy – hyperreflexie, spasticita, pyramidové iritace

Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Diagnóza[upravit | editovat zdroj]

  • RTG zobrazí osteofyty, dynamické snímky zobrazí nestabilitu (v předklonu, záklonu, …)
  • CT – velikost osteofytů a zúžení kanálu, výtěžnost se zlepší při intrathekálním kontrastu (CT–PMG)
  • MRI – na průkaz výhřezu ploténky

Léčba[upravit | editovat zdroj]

  • indikace
  • absolutní
  • akutní, náhle vzniklý či rychle progredující syndrom komprese
  • příčiny – mediální výhřez ploténky
  • operace hned, ireverzibilní změny nastupují velmi rychle, co nejdříve také podávat metylprednizon
  • relativní
  • všechny radikulopatie a myelopatie
  • vycházíme z tíže klinického nálezu a z průkazu komprese struktur
  • druhy operací
  • přední přístup
  • na výhřezy ploténky, u dorzálních nebo laterálních osteofytů
  • do prostorů po ploténkách dáme kostní štěpy (zabráníme kyfotizaci), osteosyntéza
  • zadní přístup
  • vyhrazen víceetážovým stenózám, kde se vedle osteofytů podílí i kongenitální zúžení kanálu
  • dekomprese laminektomií, durotomií a uvolnění ligamenta dentata
  • dnes provádíme zřídka


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2004. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.