Citrobacter

Citrobacter je rod gram-negativních koliformních bakterií z čeledi Enterobacteriaceae, který je poměrně častým oportunním patogenem pro člověka. Mezi nejběžnější druhy patří Citrobacter freundii a Citrobacter koseri (ve starší literatuře označovaný jako Citrobacter diversus).

Citlivost a kultivace

Citlivost a kultivace je podobná jako u jiných enterobakterií. Na Endově půdě jsou některé kmeny velmi podobné E. coli, jiné kmeny naopak salmonelám.

Biochemické vlastnosti

Zástupci rodu Citrobacter můžou tvořit sirovodík, biochemicky podobný salmonelám. Rod je samozřejmě laktóza pozitivní, takže by neměl tvořit světlé kolonie s černým středem, například na půdě jakou je XLD (xylose lysine deoxycholate). Občas se stane, že se mohou vyskytnout kmeny, které tvoří laktózu opožděně, nebo vůbec. Každopádně si zachovávají pozitivitu na ONPG test (orto-Nitrofenyl-ß-galaktozid) a PYR test. Při diagnostice rodu Citrobacter je důležité mít na paměti, že antigenně mohou reagovat zkříženě se salmonelami a podobně můžou reagovat i s kmeny STEC (Shiga toxin producing E.coli).

Citrobacter freundii

Patogenita

Citrobacter je oportunní patogen ve střevě. Svojí patogenitou se prezentuje i v močových cestách a mezi další infekce patří bakterémie, endokarditidy, meningitidy (i u novorozenců) a mozkové abscesy. Ve výjimečných případech způsobuje osteomyelitidu u dětí. K těmto komplikacím vede často primárně intraabdominálně infekce, způsobená důsledkem neinfekčních procesů, jako například žlučové kameny nebo též nádory v dutině břišní.

Virulence

Mezi faktory virulence patří aerobaktinový systém získávání železa. V případě mozkových infekcí se uplatňuje zvýšená schopnost pronikání hematoencefalickou bariérou.

Diagnostika

Diagnostika rodu Citrobacter je založená převážně na biochemii. Na rozlišení Citrobactera (opožděná fermentace laktózy) od Salmonely se dá použít test ONPG. Alternativní metodou rozlišení je PYR-test (citrobacter − pozitivní, salmonela − negativní).

Přenos

Přenos je zpravidla fekálně-orální a mimostřevní infekce jsou výlučně endogenní.

Terapie

Citrobacter je primárně rezistentní na cefalosporiny I. a II. generace. Jako účinný se ukazuje ko-amoxicilín, cefalosporiny III. generace jsou taktéž účinné, ale musí být používané jen v závažných případech. A i v případě Citrobakteru přibývají kmeny tvořící široko-spektrální betalaktamázu, hlavně kmeny málo virulentní, které můžou přenášet svoje geny kódující rezistenci na virulentní kmeny jiných enterobakterií.

Odkazy

Zdroj

• VOTAVA, Miroslav, et al. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vydání. Brno : Neptun, 2003. 495 s. ISBN 80-902896-6-5.

Použitá literatura

• VOTAVA, Miroslav, et al. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vydání. Brno : Neptun, 2003. 495 s. ISBN 80-902896-6-5.