Chyby měření fyzikálních veličin, relativní chyba
Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | ||||
Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
Stránka byla naposledy aktualizována ve čtvrtek 27. ledna 2022 v 20:53. | ||||
WIKISKRIPTA
Chyby měření fyzikálních veličin jsou hodnoty, které určujeme z důvodu zpřesnění námi naměřených hodnot. Chyby nám vznikají z např. důvodů fyzikálních - tlak, teplota, vlhkost vzduchu, působení záření, matematických - chyba zaokruhlování, chemikálních - působením nějaké látky ovlivňující naše měření.
Máme různé vzorce pro měření chyb:
- Směrodatná chyba
- Chyba aritmetického průměru pro n měření
- Pravděpodobná chyba aritmetického průměru
- Krajní chyba měření
- Relativní chyba
Směrodatná chyba[upravit | editovat zdroj]
Slouží k určení intervalu, ve kterém se naše naměřené hodnoty pohybují s pravděpodobností 68%.
Chyba aritmetického průměru[upravit | editovat zdroj]
Určujeme k zpřesnění průměru našich hodnot.
Pravděpodobná chyba aritmetického průměru[upravit | editovat zdroj]
Udává se v intervalu hodnot a určuje, že naše hodnota leží s 50% pravděpodobností v daném intervalu.
Krajní chyba[upravit | editovat zdroj]
Další zpřesnění naší hodnoty. Pomocí krajní chyby spočítáme interval, v jehož rozmezí hodnot se nachází s pravděpodobností 99,73%.
Absolutní a relativní chyba měření[upravit | editovat zdroj]
Absolutní a relativní chyba charakterizují přesnost měřícího přístroje. Absolutní chyba udává, o kolik se naměřená hodnota může lišit od skutečné hodnoty . Absolutní chyba má rozměr odpovídající měřené veličině. Přičtením a odečtením absolutní chyby dostáváme interval, v němž leží skutečná hodnota.
Nelze pochopit (neznámá funkce „\lvert“): {\displaystyle \Delta =\lvert x_{0}-x \rvert }
, zapisujeme
Pokud naměříme dvě různé hodnoty se stejnou absolutní chybou, může se závažnost chyby lišit (např. pokud měříme tělesa o délce 1 m a 5 cm s absolutní chybou 2 cm, je při druhém měření chyba mnohem závažnější). Proto zavádíme relativní chybu. Relativní chyba je dána poměrem absolutní chyby k absolutní hodnotě naměřeného čísla. Relativní chyba je bezrozměrná a obvykle se uvádí v procentech.
Nelze pochopit (neznámá funkce „\lvert“): {\displaystyle \delta =\frac{\Delta}{\lvert x\rvert}\cdot 100\% }
zapisujeme
Zdroje[upravit | editovat zdroj]
- SCHOVÁNEK, Petr a Vítězslav HAVRÁNEK. Chyby a nejistoty měření [online]. [cit. 2017-11-01]. <https://fyzika.upol.cz/cs/system/files/download/vujtek/texty/pext2-nejistoty.pdf>.
- VYBÍRAL, Bohumil. Zpracování dat z fyzikálních měření [online]. [cit. 2021-01-27]. <http://fyzikalniolympiada.cz/texty/mereni.pdf>.