Genetika inteligence

Robert Plomin a jeho výzkum[upravit | editovat zdroj]

Ke konci roku 1997 ohlásil Robert Plomin, že nalezl gen pro inteligenci. Plominův tým zkoumal skupinu Iowských dětí (skupina obzvláště nadaných dětí, vybraných z celé Ameriky na základě toho, že se svými školními výkony blíží genialitě, se každé léto setkává ve státě Iowa (jejich IQ je kolem 160) a na dlouhém raménku šestého chromozomu našel jeden úsek, který se často lišil od sekvence ostatních lidí. Sekvence leží uprostřed genu pojmenovaného IGF2R. Jedna forma genu je u superinteligentních Iowských dětí asi dvakrát častější než u zbytku populace – výsledek je vysoce nepravděpodobný na to, aby byl náhodný. Bílkovina, kterou gen IGF2R kóduje, zajišťuje nitrobuněčnou přepravu fosforylátových lysozomových enzymů z Golgiho aparátu a z povrchu buňky do lysozomů.

Vztah IQ a genů[upravit | editovat zdroj]

IGF2R je gen vzdáleně související s bílkovinami, které zajišťují spalovaní cukrů, proto je relevantní jiná studie – lidé s vysokým IQ jsou výkonnější při využívaní glukózy v mozku. Když se lidé s vysokým IQ učí hrát Tetris, vykazují větší pokles ve spotřebě glukózy, když se ve hře zacvičují, než lidé s nízkým IQ.

Symetrie těla a IQ[upravit | editovat zdroj]

Lidé s vyšším IQ mají víc symetrické tělo. To znamená, že byli v době těhotenství či v dětství vystaveni menšímu vývojovému stresu, nebo spíše, byli k tomuto stresu odolnější. Dědičnost IQ nemusí byt způsobena přímými geny pro inteligenci, ale nepřímými geny na odolnost vůči toxinům a infekcím (geny, které fungují v interakci s prostředím).

Flynnův efekt[upravit | editovat zdroj]

Politolog James Flynn si v osmdesátých letech minulého století povšiml, že IQ se neustále ve všech zemích zvyšuje průměrnou rychlostí tři body za desetiletí. Může to být důsledkem zlepšení výživy dětí. Když 2 guatemalské vesnice dostávaly několik let bílkovinné potravinové doplňky, jichž si mohly brát kolik chtěly, IQ dětí, měřené o deset let později, se výrazně zvýšilo. Avšak hodnoty IQ rostou stále stejně rychle i v dobře živených západních zemích. Příčinou může být současné přesycení důmyslnými vizuálními obrazci – filmy, plakáty, fotografiemi.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

RIDLEY, Matt. Genom : životopis lidského druhu v třiadvaceti kapitolách. 1. vydání. Praha : Portál, 2001. s. 71-82. ISBN 80-7178-507-5.