Chondrom

Chondrom je benigní nádor tvořený vyzrálou, lobulárně uspořádanou chrupavčitou tkání, vyskytuje se ve 2.−5. dekádě. Mikroskopicky jej tvoří dobře diferencovaná tkáň podobná hyalinní chrupavce, uzlovitě uspořádané. Dělíme ho na:

1. enchondrom – roste uvnitř kosti, nejčastěji falangy rukou a nohou,
2. juxtakortikální chondrom – roste na povrchu kosti.

Mnohotný výskyt chondromů i v dlouhých kostech se nazývá Ollierova choroba (riziko malignizace).

Zvláštním nádorem z chrupavčité tkáně je chondrohamartom. Vzniká typicky subpleurálně v plicích z odštěpených kmenových buněk nezapojených do okolní tkáně (hamarcie). Mikroskopicky jej tvoří dobře diferencovaná chrupavčitá tkáň s komůrkovými buňkami, na periferii je příměs dalších tkání (respirační epitel, hladká svalovina, tuková tkáň). Nádor je řazen mezi benigní, avšak s určitým rizikem malignizace.

• 

  Ollierova choroba − Mnohotné enchondromy ve proximálním humeru

• 

  Enchondrom mikroskopicky

• 

  Enchondrom femuru RTG

• 

  Enchondrom femuru MRI

Odkazy

Související články

• Chondrosarkom
• Enchondromatóza

Zdroj

• PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 201-04-18]. <http://langenbeck.webs.com>.