Aplikace léků do svalu
Intramuskulární injekce se aplikují především za účelem terapeutickým. Jehla proniká vrstvami kůže a podkoží do svalu. Do svalu se nejčastěji vpravují léky ve vodném roztoku, suspenze, emulze a léky olejnaté o obsahu 1 až 20 ml roztoku. Absorpce závisí na místě podání a stavu oběhového systému.
Místa pro aplikaci[upravit | editovat zdroj]
- Musculus gluteus maximus – dorzogluteální oblast: oblast vymezíme na pravé hýždi tak, že malíkovou hranou své pravé ruky vyhmatáme cristu iliacu a palcem spinu. Oddálením ukazováku a prostředníčku získáme nejvhodnější místo.
- Musculus gluteus medius – ventrogluteální oblast: položíme dlaň levé ruky na pravý chocholík a natáhneme ukazovák směrem ke crista iliaca, protáhnutím prostředníku vytvoříme písmeno V; Hochstetterovo místo, možnost aplikovat pouze 2 ml.
- Musculus vastus lateralis – boční strana stehna: spustíme kolmici od velkého chocholíku směrem k zevnímu okraji čéšky, střední třetina spojnice je vhodným místem.
- Musculus deltoideus: vhodné u svalnatých.
Při opakovaných aplikacích střídáme místa vpichu. Vedeme vpich podle druhu léčiva a místa vpichu zpravidla pod úhlem 90°, případně 60°. Nejčastěji používáme stříkačky 2, 5, 10, 20 ml.
Nástup účinku do 10–15 minut. Těžké u katechických a ochablých pacientů. Správná poloha.
Pomůcky[upravit | editovat zdroj]
- Ampulka s lékem
- Injekční jehly (na nasávání a k aplikaci zvlášť)
- Konus černé nebo zelené barvy
- Stříkačka o vhodném objemu
- Samolepka s označením
- Mula
- Desinfekce
- Náplast
- Rukavice
- Emitní miska
- Kontejner na jehly
Postup[upravit | editovat zdroj]
Připravíme si léčebnou látku, připravenou stříkačku s lékem označíme (jméno pacienta, rok narození, číslo pokoje a lůžka, množství a způsob podání léku). Vyhmátneme vhodné místo, odezinfikujeme, připravíme si tampon, kůži nad místem lehce vypneme, stříkačku držíme nejčastěji 90°, vpich provedeme rázně, jehlu zavedeme hluboko do svalu, povytáhneme píst a aspirujeme, neobjeví-li se krev, pomalu lék vstříkneme, vyjmeme jehlu a místo vpichu ošetříme.
Komplikace[upravit | editovat zdroj]
Zanesení infekce, hematom jako následek nabodnutí žíly, napíchnutí nervu – mravenčení, brnění až bolesti; napíchnutí cévy, kosti, zalomení jehly, alergická reakce, vznik abscesu a zánět.
Specifika u dětí[upravit | editovat zdroj]
Intramuskulární podání u dětí se volí se tam, kde není možné zajistit intravenózní vstup. Nejčastěji se používá musculus vastus lateralis, s vpichem pod úhlem 60°, a kratší jehlou. Čím je svalová vrstva tenčí, tím může být větší sklon jehly. Tvoří se kožní řasa.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- JIRKOVSKÝ, Daniel, et al. Ošetřovatelské postupy a intervence: učebnice pro bakalářské a magisterské studium. 1. vydání. Praha : Fakultní nemocnice v Motole, 2012. 411 s. ISBN 978-80-87347-13-3.
Tady musí proběhnout stylistická úprava. | ||||
Články ve WikiSkriptech by měly připomínat kapitoly v učebnici, ne bodové poznámky. | ||||
V nápovědě můžete se podívat jak vypadá ideální članek. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi. | ||||