Aplikace léků do svalu

Z WikiSkript

Intramuskulární injekce se aplikují především za účelem terapeutickým. Jehla proniká vrstvami kůže a podkoží do svalu. Do svalu se nejčastěji vpravují léky ve vodném roztoku, suspenze, emulze a léky olejnaté o obsahu 1 až 20 ml roztoku. Absorpce závisí na místě podání a stavu oběhového systému.

Místa pro aplikaci[upravit | editovat zdroj]

  • Musculus gluteus maximus – dorzogluteální oblast: oblast vymezíme na pravé hýždi tak, že malíkovou hranou své pravé ruky vyhmatáme cristu iliacu a palcem spinu. Oddálením ukazováku a prostředníčku získáme nejvhodnější místo.
  • Musculus gluteus medius – ventrogluteální oblast: položíme dlaň levé ruky na pravý chocholík a natáhneme ukazovák směrem ke crista iliaca, protáhnutím prostředníku vytvoříme písmeno V; Hochstetterovo místo, možnost aplikovat pouze 2 ml.
  • Musculus vastus lateralis – boční strana stehna: spustíme kolmici od velkého chocholíku směrem k zevnímu okraji čéšky, střední třetina spojnice je vhodným místem.
  • Musculus deltoideus: vhodné u svalnatých.

Při opakovaných aplikacích střídáme místa vpichu. Vedeme vpich podle druhu léčiva a místa vpichu zpravidla pod úhlem 90°, případně 60°. Nejčastěji používáme stříkačky 2, 5, 10, 20 ml.

Nástup účinku do 10–15 minut. Těžké u katechických a ochablých pacientů. Správná poloha.

Pomůcky[upravit | editovat zdroj]

  • Ampulka s lékem
  • Injekční jehly (na nasávání a k aplikaci zvlášť)
  • Konus černé nebo zelené barvy
  • Stříkačka o vhodném objemu
  • Samolepka s označením
  • Mula
  • Desinfekce
  • Náplast
  • Rukavice
  • Emitní miska
  • Kontejner na jehly

Postup[upravit | editovat zdroj]

Připravíme si léčebnou látku, připravenou stříkačku s lékem označíme (jméno pacienta, rok narození, číslo pokoje a lůžka, množství a způsob podání léku). Vyhmátneme vhodné místo, odezinfikujeme, připravíme si tampon, kůži nad místem lehce vypneme, stříkačku držíme nejčastěji 90°, vpich provedeme rázně, jehlu zavedeme hluboko do svalu, povytáhneme píst a aspirujeme, neobjeví-li se krev, pomalu lék vstříkneme, vyjmeme jehlu a místo vpichu ošetříme.

Komplikace[upravit | editovat zdroj]

Zanesení infekce, hematom jako následek nabodnutí žíly, napíchnutí nervu – mravenčení, brnění až bolesti; napíchnutí cévy, kosti, zalomení jehly, alergická reakce, vznik abscesu a zánět.

Specifika u dětí[upravit | editovat zdroj]

Intramuskulární podání u dětí se volí se tam, kde není možné zajistit intravenózní vstup. Nejčastěji se používá musculus vastus lateralis, s vpichem pod úhlem 60°, a kratší jehlou. Čím je svalová vrstva tenčí, tím může být větší sklon jehly. Tvoří se kožní řasa.


Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • JIRKOVSKÝ, Daniel, et al. Ošetřovatelské postupy a intervence: učebnice pro bakalářské a magisterské studium. 1. vydání. Praha : Fakultní nemocnice v Motole, 2012. 411 s. ISBN 978-80-87347-13-3.