Aplikace léků do dýchacích cest – inhalace

Účel:

• Zředění sekretu v dýchacích cestách – slané minerální vody, rostlinné silice
• Tlumení zánětlivé reakce a léčba sliznice – min. vody s obsahem Ca a Fe
• Uvolnění hlenu z dýchacích cest – mukolytika
• Uvolnění svalstva průdušek za účelem jejich rozšíření nebo udržení dostatečného průsvitu

Inhalace je úmyslné a účelné vdechování léčivé látky ve formě práškové, plynů nebo par do dýchacích cest.

Dva druhy inhalaci:

• přirozená – vdechování iontů min, látek na břehu moře
• umělá – pomocí stlačeného vzduchu, páry, plynu nebo ultrazvuku – léčebné látky rozptýlené do kapiček nebo mlhy. Nástup účinků za 2–3 min. Ordinace léků zejména při chronické dechové nedostatečnosti, cystické fibróze nebo KPR1.

Indikace: infekční onemocnění dýchacích cest, na podkladě alergie, poškození sliznice dýchacích cest, chronická onemocnění dýchacích cest, usnadnění odkašlávání.

Inhalační systémy:

• Dávkovací aerosoly – malé kapesní inhalátory.
• Dávkovací aerosoly s inhalačními nástavci – v nástavci se aerosol homogenizuje →zvýšení podílu respirovaných částic.
• Práškové inhalátory – spouštěné a poháněné dechem nemocného, kapslové - aerolizer, diskové formy – rotadisk.

Pacient sedí nebo vzpřímeně stojí, vdechne, sevře rty kolem náústku, nadechne se rychle a zhluboka z inhalátoru, vyjme inhalátor z úst a zadrží dech na 10 sekund, vydechne.

Inhalace roztoku pomocí nebulizéru – vytvoří se jemné páry, léky v tekuté formě se přemění na jemný aerosol, ten může pronikat až do průduškového kmene.

• Ultrazvukové aerosol se vytváří pomocí ultrazvuku.
• Tryskové (kompresorové) – pomocí stlačeného vzduchu nebo vysokým průtokem kyslíku, účinnější.

Inhalace bývá podávána pomocí náustku nebo obličejové masky. Nemocný většinou inhaluje 2 až 3 hodiny po jídle.

Pomůcky: vodný zdroj plynu, spojovací hadice ke zdroji plynu, inhalátor/nebulizátor, léky, destička, buničina, sáček na odpad.

Napojit nebulizátor ke zdroji kyslíku, nastavit průtok kyslíku na 6 až 8 litrů za minutu; vyčkat až se v inhalátoru začne tvořit mlhovina; zajistit správnou techniku inhalace. Nakonec vypláchnout pusu.

Komplikace: minimální, vysušování sliznic, mykózy, alergická reakce, svědění…

Použitá literatura

• JIRKOVSKÝ, Daniel, et al. Ošetřovatelské postupy a intervence: učebnice pro bakalářské a magisterské studium. 1. vydání. Praha : Fakultní nemocnice v Motole, 2012. 411 s. ISBN 978-80-87347-13-3.

			Tady musí proběhnout stylistická úprava.
			Články ve WikiSkriptech by měly připomínat kapitoly v učebnici, ne bodové poznámky.
			V nápovědě můžete se podívat jak vypadá ideální članek. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.