Angiofibrom nosohltanu
Angiofibrom nosohltanu | |
D10.6 (Nezhoubný novotvar nosohltanu) | |
Histologický preparát angiofibromu | |
Lokalizace | klenba nosohltanu, horní obvod choany |
---|---|
Maximum výskytu | dospívající chlapci, mladí muži |
Prognóza | nádorová tkáň ve vyšším věku involuje |
Histologický typ | angiofibrom |
Součást syndromu | epistaxe, jednostranná nosní obstrukce, masa v nasofaryngu |
Terapeutické modality | chirurgické odstranění |
Angiofibrom nosohltanu je velmi vzácný benigní nádor, který postihuje převážně chlapce a mladé muže. Z tohoto důvodu se také někdy nazývá jako juvenilní angiofibrom nosohltanu. Ačkoliv se jedná o benigní nádor má poměrně rychlý růst a v tomto důsledku může docházet k tlakové destrukci baze lební a splanchnokrania. Jde o solidní angiom s bohatou tepennou a žilní složkou, který může mít zrající stádium a v průběhu času se mění ve fibrom. Histologicky bychom ho mohli popsat jako štěrbinovité dlouhé a tenké vaskulární kanálky a vazivové stroma.
Makroskopický vzhled[upravit | editovat zdroj]
Makroskopicky jde o tuhý šedavý nádor.
Lokalizace[upravit | editovat zdroj]
Nádor je nejčastěji lokalizován v oblasti klenby nosohltanu a horního obvodu choany. Existuje teorie dle Neela, podle níž nádor vzniká téměř vždy z místa odstupu processus pterygoideus (tzv. posterolaterální stěna).
Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]
Typickými příznaky nádoru jsou epistaxe, obstrukce horních dýchacích cest, nosní sekrece, můžou se objevit poruchy čichu a také nedoslýchavost, pokud nádor zasahuje do oblasti tuba auditiva.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Nejvhodnější metoda na diagnostiku je rinoskopie a také CT a MRI. Pro zjištění arteriálního zásobení nádoru se používá tzv. karotická angiografie.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Jediná spolehlivá terapie je chirurgická, která však často zanechává trvalé kosmetické i funkční následky. Nejčastější volený chirurgický přístup se používá laterální rinotomie. Méně často se využívá transpalatinální přístup. Při operaci může dojít k život ohrožujícímu krvácení, a proto je nutné se na operaci připravit – angiografie pro odhalení zásobujících cév a jejich selektivní embolizace. Ke kosmetickým úpravám v oblasti obličeje po odstranění nádoru se používá tzv. metoda face degloving – jde o vytažení střední měkké části obličeje kraniálně.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HYBÁŠEK, Ivan a Jan VOKURKA. Otorinolaryngologie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 426 s. ISBN 80-246-1019-1.
- KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. 224 s. ISBN 80-246-1125-2.
- ÚZIS, ČR. Mezinárodní klasifikace nemocí pro onkologii : MKN-0-3 ČV. 3. vydání. Praha : Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2004. ISBN 80-7280-373-5.
- ÚZIS, ČR. Mezinárodní klasifikace nemocí : mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění 10. decennální revize [MKN-10]. 1. vydání. Praha : Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 1996. ISBN 80-901856-4-9.