Arteria carotis interna

arteria carotis interna
vnitřní krkavice
A. carotis communis se větví na a. carotis interna et externa
TA	A12.2.04.006
Odstupuje z	a. carotis communis
Větve	pars cervicalis, pars petrosa, pars cavernosa a pars cerebralis
Konečné větve	petrosa (aa. caroticotympanicae), cavernosa (r. ganglii trigeminalis, r. sinus cavernosi, a. hypophysialis inferior), cerebralis (a. hypophysialis superior, a. ophtalmica, a. choroidea anterior, a. cerebri anterior, a. communicans anterior, a. cerebri media, a. communicans posterior)

Angiogram

Angiogram

Výběr větví arteria carotis interna

A. carotis interna je jednou ze dvou hlavních větví a. carotis communis. Vzniká jejím rozdělením v trigonum caroticum, které se nachází na úrovni horního okraje štítné chrupavky.

Oblast zásobení

Zásobuje obsah očnice i s koulí oční, oční víčka, kůži čela a hřbetu nosního, sliznice středoušní dutiny, dva okrsky pleny mozkové, hypofýzu a mozek.

Průběh a větvení

Při rozdělení jde dorsolaterálně a druhá větev a. carotis externa ventromediálně. A. carotis interna poté pokračuje kraniálně pod bazi lebeční a skrze canalis caroticus do dutiny lebeční. Cestou se dostává mediálně, blíž ke stěně hltanu a pak do spatium retrostyloideum. V celém svém průběhu je v nervově-cévním svazku krčním. Na krku nevysílá žádné větve.

• Sinus caroticus je rozšířený začátek tepny, v jehož stěně se nachází tlakové receptory informující o změně krevního tlaku. Signál je veden nervovou cestou prostřednictvím r. sinus carotici z n. glossopharyngeus. Stlačením a. carotis interna v místě sinusu dojde reflektoricky k poklesu krevního tlaku.

Před vstupem do canalis caroticus probíhá a. carotis interna ve tvaru prohnuté kličky a další esovitou kličku pak tvoří canalis caroticus. Z něj vystupuje kraniálně a dál pokračuje ventrálně konvexním průběhem v sinus cavernosus. Tento průběh označujeme jako karotický sifon. Po výstupu z canalis caroticus je tepna na boku těla kosti klínové v sulcus caroticus.

V canalis caroticus a v sinus cavernosus vysílá tepna jen drobné větvě. K hlavnímu dělení dochází po proražení skrze sinus cavernosus nad povrchem tvrdé pleny. Podle průběhu se a. carotis interna dělí na pars cervicalis, pars petrosa, pars cavernosa a pars cerebralis.

Pars cervicalis

nemá větve.

Pars petrosa

• aa. caroticotympanicae: drobné větévky pronikají z canalis caroticus do sliznice středoušní dutiny.
• a. canalis pterygoidei - vstupuje s nervom do canalis pterygoidei

Pars cavernosa

Zásobuje okolní útvary.

• r. ganglii trigeminalis
• rr. nervorum
• r.meningeus
• r.basalis tentorii
• r.marginalis tentorii
• r. sinus cavernosi
• a. hypophysialis inferior

Pars cerebralis

A. hypophysialis superior

• Odděluje se těsně pod bazí mozkovou a vstupuje do horní části stopky hypofýzy.

A. ophtalmica

• Začíná z obloučku a. carotis interna, jde dopředu do canalis opticus. Zprvu leží laterálně od silného n. opticus, který po vstupu do očnice překročí a pokračuje směrem k vnitřnímu hornímu úhlu očnice.
• Zásobuje celý obsah očnice i s koulí oční, oční víčka, kůži čelní krajiny a hřbetu nosního. Její větve jsou:
  • A. centralis retinae – poměrně tenká větev, která vniká do n. opticus a s ním jde na nitrooční plochu sítnice.
  • A. lacrimalis – směřuje dopředu do zevní horní části očnice, pro slzní žlázu a spojivku oka. Má spojku do a. meningea media.
  • Aa. ciliares et musculares – tepny pro oko a větve do očních svalů.
  • A. supraorbitalis – jde pod stropem očnice do incisura supraorbitalis a odtud vzhůru do kůže a svalů čela.
  • A. ethmoidalis posterior – míří do stejnojmenného otvoru vnitřní stěny orbity, odtud do cellulae ethmoidales posteriores.
  • A. ethmoidalis anterior – prochází skrze foramen ethmoidale anterior, pak skrze lamina cribrosa od přední jámy lebeční, kde vysílá r. meningeus anterior pro tvrdou plenu.
  • Aa. palpebrales mediales – do vnitřní strany horního i dolního očního víčka, kde anastomosují s rr. palpebrales laterales.
  • A. supratrochlearis – jako jedna z konečných větví skrze incisura supratrochlearis končí v kůži a svalech čelní krajiny.
  • A. dorsalis nasi – druhá z konečných větví přechází na kořen a hřbet nosu a anastomózuje s větévkami z a. facialis.

A. choroidea anterior

Jde k vnitřní ploše spánkového laloku mozku a odtud do stěny postranní komory mozkové. Tam se větví v plexus choroideus ventriculi lateralis.

A. cerebri anterior

Pokračuje mezi obě polokoule mozkové a pak kolem corpus callosum dozadu. Větví se po mediálním povrchu čelního a temenního laloku polokoule velkého mozku a přes okraj těchto laloků přesahuje na úzký pruh jejich superolaterální plochy.

A. communicans anterior

Krátká příčná tepna, spojuje pravou a levou a. cerebri anterior. Je to místo častého výskytu aneurysmat.

A. cerebri media

Míří zevně do postranní jámy mozkové a odtud se větví k zevní ploše mozkové polokoule.

A. communicans posterior

Odstupuje přímo z kmene a. carotis interna nebo ze začátku a. cerebri media a spojuje se s a. cerebri posterior.

Odkazy

Externí odkazy

• HORKÝ, Drahomír a Květoslava NOVÁKOVÁ. Morfologie orofaciálního systému pro studenty zubního lékařství [online] . 2. vydání. Publikováno online. 2011. Dostupné také z <https://mefanet.upol.cz/clanky.php?aid=58>. ISBN 978-80-244-2702-7.

Související články

• Aorta
• Arteria carotis communis
• Arteria carotis externa
• Nervově-cévní svazek krční
• Nervus glossopharyngeus

Použitá literatura

• ČIHÁK, Radomír. Anatomie III. 1. vydání. Praha : Grada, 1997. 672 s. ISBN 80-7169-140-2.