Ženské pohlavní ústrojí
(přesměrováno z Ženský pohlavní systém)
Pohlavní systém ženy (Organa genitalia feminina)[upravit | editovat zdroj]
- umožňuje pohlavní spojení
- zajišťuje vývoj nového jedince
- zajišťuje tvorbu pohlavních buněk vajíček a pohlavních hormonů
- pohlavní žlázou je vaječník → navazuje vejcovod → děloha → pochva
Vnitřní pohlavní orgány[upravit | editovat zdroj]
Vaječník (Ovarium)[upravit | editovat zdroj]
Vaječník je párový orgán velikosti švestky, který najdeme uložený při bočních stěnách malé pánve zavěšen na zadní straně širokého vazu děložního. Vzhled a velikost vaječníku se mění spolu s věkem – v mládí má povrch hladký, po nástupu menstruačního cyklu můžeme pozorovat postupně zbrázděný vzhled (drobné jizvičky po uvolňování vajíček)
Ovarium má dvě vrstvy – dřeňová (výživa vaječníků, obsahuje nervová vlákna vegetativního systému) a korová (v ní jsou ženské pohlavní buňky). Každá pohlavní buňka je obklopena vrstvou epitelových buněk, ve kterých se vytváří Graafův folikul (tvorba pohlavních hormonů)
Vejcovod (Tuba uterina)[upravit | editovat zdroj]
Vejcovod je přibližně 13 cm dlouhý, nálevkovitého tvaru. Jeho začátek je volně otevřen do dutiny břišní. Pohyb vajíček je způsoben třásněmi, které se v období ovulace kladou na povrch vejcovodu. Druhý konec tohoto ženského orgánu ústí do dělohy v místě děložních rohů. Vnitřní povrch vystýlá sliznice s řasinkami, pod sliznicí se nachází hladká svalovina. Vaječníky a vejcovody nazýváme souhrnně přívěsky děložní adnexa.
Děloha (Uterus)[upravit | editovat zdroj]
Uterus je nepárový orgán hruškovitého tvaru uložený mezi močovým měchýřem a konečníkem. Dělí se na děložní hrdlo (cervix uteri) a děložní tělo (corpus uteri). Do děložních rohů ústí vejcovody, mezi kterými se vyklenuje dno děložní. Dutina děložní je u netěhotných žen úzká – přední a zadní stěna na sebe naléhají. V těhotenství se děloha několikanásobně zvětší a na konci těhotenství sahá děložní dno až k bránici. Fyziologicky je děloha ohnutá dopředu a současně i dopředu skloněná (AVF − anteflexe, anteverze). Sliznice těla má dvě vrstvy:
- pars functionalis – prodělává v reprodukčním období změny pod vlivem hormonů z vaječníku – menstruační cyklus
- pars basalis – obnova sliznice pokud nedojde k oplodnění
Pochva (Vagina)[upravit | editovat zdroj]
Sliznice pochvy je tvořena dlaždicovým epitelem. Jsou zde přítomny bakterie, které zkvašují glukózu na kyselinu mléčnou → kyselé prostředí → ochrana proti zánětům. U panen slizniční řasa (hymen) – panenská blána – s otvorem umožňující odtok menstruační krve.
Zevní pohlavní orgány[upravit | editovat zdroj]
Venušin pahorek (Mons pubis)[upravit | editovat zdroj]
Jedná se o tukový polštář před sponou stydkou. Kůže nad ním je porostlá chlupy.
Velké stydké pysky[upravit | editovat zdroj]
Velké stydké pysky jsou tvořeny podlouhlými kožními valy vyplněné tukovým vazivem. Obsahují houbovitou žilní pleteň. Zevní strana je porostlá ochlupením.
Malé stydké pysky[upravit | editovat zdroj]
Ploché vnitřní slizniční řasy (tvořeny sliznicí) obkružující poševní předsíň.
Vestibulární žlázy[upravit | editovat zdroj]
Vestibulární žlázy se nachází pod sliznicí poševního vchodu. Největší je párová Bartholiniho žláza velikosti hrášku, která vyúsťuje na dolní stranu malých stydkých pysků.
Topořivé tkáně[upravit | editovat zdroj]
- klitoris (=poštěváček) - nepárový. Uložen nad ústím močové trubice. Stavbou odpovídá topořivým tělesům penisu.
- bulbi vestibuli - párový. Uložen okolo ostium vaginae a ostium urethrae externum kraniálně od párové Bartholiniho žlázy pod malými stydkými pysky.