Vyšetření moči/chemické
Moč je snadno dostupnou biologickou tekutinou, jejíž analýzou získáváme cenné informace o stavu organismu a jeho metabolismu. Vyšetření moči patří mezi základní klinicko-biochemické postupy, které významně přispívají ke stanovení diagnózy, sledování průběhu onemocnění a výsledků léčby. Při analýze moči se využívá celé spektrum metod od nejjednodušších barevných a srážecích zkumavkových reakcí až po náročné a automatizované metody, jako je průtoková cytometrie nebo imunochemické analýzy. Díky diagnostickým proužkům lze základní vyšetření provést nejen v podmínkách laboratoře, ale přímo v ordinacích či u lůžka nemocného.
Sběr moči
Důležitým předpokladem validních výsledků analýzy moči je správný postup při jejím odběru a sběru.
První ranní moč
Pro většinu močových vyšetření je nejvhodnější první ranní moč. Doporučuje se, aby odběru moči předcházela alespoň osmihodinová poloha vleže. Ranní moč je koncentrovanější a kyselejší. Je vhodná zejména pro chemické vyšetření moče. Moč odebraná později je již ovlivněna příjmem tekutin, potravy a pohybem.
Moč se získává obvykle spontánní mikcí. Vlastní odběr moči se provádí po důkladném omytí a osušení zevního ústí uretry. Močí se do čistě vymyté, suché a uzavíratelné nádobky, v níž nesmí být zbytky čistících a dezinfekčních prostředků, které zkreslují výsledky chemické analýzy. K vyšetření je určen střední proud moči. První proud je vždy kontaminován buňkami a bakteriemi z okolí zevního ústí uretry. Proto první porci moči pacient vymočí do záchodu a do odběrové nádobky zachytí až druhý proud moči, ve kterém se provede analýza.
V určitých situacích se moč odebírá suprapubickou punkcí močového měchýře nebo katetrizací močového měchýře.
U žen se vyhýbáme vyšetření v období těsně před menstruací až do jejího skončení. Pro většinu kvalitativních a semikvantitativních chemických analýz moči testovacími proužky není zapotřebí používat stabilizační přísady. V případě, že není možné vyšetření provést do 2 hodin po odběru, je vhodné moč uchovávat v lednici nebo ji konzervovat. Při delším skladování se složení moči mění.
Druhá ranní moč
je vzorek vymočený za 2–4 hodiny po prvním močení. Jeho složení je již ovlivněno příjmem potravy a tekutin a pohybem. Druhá ranní moč je doporučována především pro kvantitativní stanovení vztahovaná na kreatinin v moči.
Náhodný vzorek moči
Náhodný vzorek moči je označení pro odběr čerstvé moči bez znalosti doby odběru a objemu a ani podrobnosti přípravy pacienta nebývají známy. Připadá v úvahu u akutních stavů. Analýza moči může být zatížená řadou chyb.
Časový sběr moči
Pro kvantitativní analýzy a pro stanovení clearancí různých analytů je třeba moč sbírat v určitém časovém intervalu. Krátkodobý sběr moči trvá 1–3 hodiny, dlouhodobý 12–24 hodin. Někdy se provádí sběr moči přes noc (po dobu 8 hodin), např. pro stanovení mikroalbuminurie. Přesnost sběru je pro výsledky vyšetření velmi důležitá. Správnost sběru moči lze orientačně zkontrolovat stanovením koncentrace kreatininu v moči.
Moč se sbírá do dobře vyčištěných nádob uložených na chladném a temném místě, popř. s přídavkem konzervačního činidla.
Sběr může být zahájen kdykoliv během dne vyprázdněním močového měchýře a zaznamenáním času. Při 24 hodinovém sběru je však nejvhodnější doba ráno mezi 6 a 7 hodinou. Na začátku sběru moči se pacient musí vymočit; tato porce se ještě nesbírá. Od tohoto okamžiku se sbírá veškerá moč. Pacienta je třeba poučit, že se do sběrné nádoby má vymočit i před tím, než jde na stolici. Sběr moči se ukončuje přesně za 24 hodin vymočením celého obsahu močového měchýře do sběrné nádoby.
Při časovém sběru moči se po jeho skončení změří objem moči, moč se důkladně promíchá a do laboratoře se obvykle dopraví minimálně 5 ml průměrného vzorku s údajem o přesném času zahájení a skončení sběru (s přesností na minuty) a s údajem o přesném objemu sesbírané moči.
Chemické kvalitativní vyšetření moči
- dnes nejčastěji testační papírky
- orientační stanovení pH - papírkem, pH metrem přesnější - u tubulárních acidóz
- orientační vyšetření hustoty - proužek reaguje s ionty v moči, jejich koncentrace koreluje s hustotou, falešně vyšší výsledky v močích s vyšším obsahem bílkovin
- bílkovina v moči
- buď proužkem nebo roztokem kyseliny sulfosalicylové
- silně alkalické moče dávají na papírku falešně pozitivní reakce
- denaturace kys. sulfosalicylovou - vznik zákalu až sraženiny, falešně pozitivní - sulfonamidy, PAD, penicilin
- krev, krevní barvivo v moči
- leukocyty v moči - proužek, esterázová aktivita leukocytů.... , detekce i rozpadlých buněk
- glukosa v moči
- důkaz dusitanů
- zjistíme přítomnost bakterií, které jsou schopny měnit dusičnany (které jsou normálně v moči) na dusitany
- e.coli, proteus, klebsiella, aerobacter
- ketolátky
- reakce s nitroprussidem sodným v alkalickém prostředí (Legalova zkouška)
- test je více citlivý na aceron a acetacetát než na kys. betahydroxymáslenou, ta je ale v moči nejčastější...
- urobilinogen - falešná pozitivita - některé léky
- bilirubin
