Embryonální septace srdce

			Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
			Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
			Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte.
			Stránka byla naposledy aktualizována v neděli 28. listopadu 2010 v 17:24.

Septace primitivního srdce

Septace atrioventrikulárního kanálu, primordiálního atria a komory začíná kolem poloviny čtvrtého týdne a je v podstatě dovršena koncem týdne pátého. Přestože zde budou popsány odděleně, probíhají tyto procesy všechny najednou.

Septace atrioventrikulárního kanálu

Koncem čtvrtého týdne se na dorzální a ventrální stěně atrioventrikulárního (AV) kanálu vytvářejí endokardové polštářky. Invazí mezenchymových buněk v šestém týdnu se polštářky k sobě přiblíží a splynou. Rozdělí tak AV kanál na pravý a levý a také zčásti oddělí primitivní síně od prostoru komor, endokardové polštářky zastávají funkci AV chlopní.

Septace primitivního atria

Vznikem a následným splynutím dvou přepážek, septum primum a septum secundum, se primitivní atrium rozděluje na pravou a levou síň.
Septum primum-roste ze stropu primitivního atria směrem k endokardovým polštářkům. Tato poloměsíčitá membrána tak částečně přepaží doposud společné atrium pro levé i pravé srdce. Protože membrána nedosáhne až k polštářkům zůstane mezi nimi otvor- foramen (ostium) primum. Tento otvor slouží jako zkrat, kterým okysličená krev teče z pravého atria rovnou do levého. Většina krve tak „obejde“ plíce, které pochopitelně zatím nedýchají, tudíž ani neokysličují, nýbrž pouze spotřebovávají kyslík. Ještě to ale není konečná podoba tohoto zkratu. Foramen primum se zmenšuje a vymizí se srůstem septum primum s AV polštářky splývajícími v primitivní AV septum. (viz výše) Ještě než zanikne, objeví se v jeho centrální části drobné perforace vzniklé apoptózou. Postupně splynou ve větší otvor foramen (ostium) secundum. A převezme funkci od foramen primum.
Septum secundum je to opět poloměsíčitá, nýbrž svalová membrána. Vyrůstá z ventrokraniální stěny atria, těsně vedle a vpravo od septum primum. Během 5. - 6. týdne postupně překryje celé ostium secundum. Vytvoří tak neúplnou přepážku mezi síněmi. Horní část septum primum zanikne, zbylá část (přirostlá k endokardovým polštářkům funguje jako valvula foraminis ovalis, tzn. chlopeň, která brání zpětnému toku skrz foramen ovale.
Pozn. Po narození se se foramen ovale uzavírá a valvula foraminis ovalis splývá se septum secundum. Vytvoří tak kompletní přepážku mezi síněmi.

Septace primitivní komory

Septace probíhá přesněji řečeno mezi bulbem a primární komorou. Zprvu je rozdělení naznačeno svalovou lištou – primitivním interventrikulárním septem (=IV septem) – pars muscularis septi interventriculorum. Zpočátku je její zvyšování způsobeno dilatací obou sousedních struktur. Později se na tomto procesu podílí i aktivní proliferace myoblastů septa, které se postupně zvětšuje. Až do sedmého týdne přetrvává mezi volným okrajem IV septa a splynulými endokardovými polštářky poloměsíčité foramen interventriculare To se obvykle uzavírá koncem sedmého týdne, když bulbární lišty srostou s endokardovými polštářky za vzniku pars membranacea septi interventriculorum Uzavírání foramen IV (=formace pars membranacea) jsou tedy výsledkem fúze tkání pocházejících ze tří zdrojů :

• pravé bulbární lišty
• levé bulbární lišty
• endokardových polštářků

Po uzavření foramen interventriculare a vytvoření membranózní části IV septa komunikuje truncus pulmonalis s pravou komorou a aorta vychází z komory levé.

Soubor:Septum inferius.gif

Septace bulbus cordis a truncus arteriosus

• bulbus cordis je struktura, která je později zavzata do stěn definitivních komor. V pravé komoře vzniká z bulbu conus arteriosus, z něho vychází truncus pulmonalis. V levé komoře vytváří bulbus cordis stěny vestibulum aortae, což je část aorty těsně před [aortá]lními chlopněmi.

Bulbus je rozdělen na truncus (aorta a plicní kmen), conus (výtoková část aorty a plicního kmene) a trabekulární část pravé komory Trunkální region se následně rozdělý aortikopulmonárním septem, toto septum má tvar spirály a dělí tak tuto oblast na dvě hlavní artérie.

Průběh

V 5. týdnu začíná proliferace mezenchymu ve stěnách bulbu a vznik bulbárních lišt. Na tyto lišty navazují obdobné trunkální. Obě jsou odvozeny z mezenchymu neurálních lišty. Rozlišujeme pravou horní trunkální lištu a levou dolní trunkální lištu. Lišty rostou proti aortálnímu vaku a obtáčejí se kolem sebe, což předpovídá budoucí spirálovitý průběh septa. Po fůzi tedy vzniká aorticopulminální septum, které dělí truncus na aortu a plicní kmen.

Také lišty v conus cordis rostou proti sobě a později se spojují s trunkálním septem. Po fůzi, nyní dvou lišt v conusové oblasti je conus rozdělen na výtokovou oblast pravé a levé komory.

Velice podstatnou roli hraje zde hraje migrace buněk neurální lišty, které přispívají zejména k vytvoření endokardových lišt v oblasti conu a truncus arteriosus. Abnormální migrace v tomto místě dává vznik mnoha vrozeným malformacím, jako např: Fallotově tetralogii, která zahrnuje pulmonární stenózu, persistenci truncus arteriosus a transpozici velkých cév. [Buňky] neurální lišty rovněž přispívají ve vývoji kraniofaciálních struktur, proto často při kardiálních abnormalitách vidíme i změny v oblasti obličeje

Odkazy

Zdroje

MOORE, Keith L a T.V.N PERSAUD. Zrození života : Embryologie s klinickým zaměřením. české 1 vydání. Praha : ISV nakladatelství, 2002. Kapitola 5

Perioda Organogeneze. ISBN 80-85866-94-3.

SADLER, Tomas W. Langman’s medical embryology. 10. vydání. Philadelphia : Lippincott Williams & Wilkins, 2006. 371 s. ISBN 0-7817-9485-4.