Acne vulgaris

Etiopatogeneze

složitá, mnoho faktorů:
- zvýšená tvorba mazu
- hormonální vplyvy − hlavně v pubertě, zhoršení při menstruaci, po podávaní androgenů, kortikoidů, ACTH
- folikulární hyperkeratóza
- Propionibacterium acnes − podiel není úplně jasný

acne comedonica − komedony jsou černé hyperkeratotické zátky v oblasti ústí folikulů, nejdříve uzavřené, pak otevřené; černé sfarbení je dáno nikoliv znečištěním, ale obsahem melaninu a změn keratinu a mazu, obsah lze vytlačit jako červíkovitý útvar
acne papulosa, pustulosa − později vzniká kolem komedonu zánět jako reakce na cizí těleso, často se objevuje sekundární infekce, může nastat zvětšování v tuhé, bolestivé hrboly − acne indurata nebo v měkké acne abscedens, projevy se hojí atrofickými nebo keloidními jizvami
acne nodulocystica − závažnější, hrbolky na kůži, hluboko uložené cysty

časté mytí a čištění postižených oblastí
vyvarování se olejům, kosmetickým připravkům
pobyt na čerstvém vzduchu, pohyb a slunce zlepšují stav
fyzikální − helioterapie (UV záření)
lokální
- keratolytiká − k. salicylová, síra, benzoylperoxid
- retinoidy
- lokální antibiotika − např. klindamycín
celková − u těžších, závažnějších forem
- retinoidy − snižují tvorbu mazu, snižují stupeň hyperkeratózy
- antibiotika − minocyklín, klindamycín

ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 1. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 2008. ISBN 978-80-7262-371-6.

JIRÁSKOVÁ, Milena. Dermatovenerologie pro stomatology. 1. vydání. Praha : Professional Publishing, 2001. ISBN 80-86419-07-X.